Zrakové ústrojí

Orgánem zraku je oční koule (bulbus oculi), která je uložena v tukovém polštáři uvnitř očnicové dutiny. Pohyby bulbu umožňuje šest okohybných svalů.

Bulbus oculi

Představuje velmi jemný a citlivý párový orgán. Mechanickou ochranu zajišťuje oční víčko a chemickou sekreci slz, které odplavují nečistoty, desinfikují povrch rohovky a zároveň chrání oko před vyschnutím.

Oko

Pohyby bulbu umožňují příčně pruhované svaly, které se upínají do sclery (bělimy). Množství světla pronikajícího přes světlolomná prostředí oka na sítnici je regulováno hladkými svaly iris (duhovky).

Stěna očního bulbu

Skláda se ze 3 vrstev:

1. Tunica fibrosa (zevní) – vzadu sclera a vepředu cornea (rohovka)
2. Tunica vasculosa (střední) – vzadu choroidea (cévnatka), corpus ciliare (řasnaté těleso) a vepředu iris
3. Tunica interna – retina (sítnice) – vnitřní vrstva je součást diencefala. Má pars optica retinae (zadní část) s neurony a světločivnými buňkami a pars caeca retinae (přední část) bez světločivných a nervových buněk, neslouží k vidění.

Podrobněji si o oční tkáni můžete přečíst v článku zaměřeném na histologii oka.

Obsah očního bulbu

1. Corpus (sklivec) se nachází v camera vitrea (sklivcové komoře)
2. Humor aquosus (komorová voda) najdeme v camera bulbi anterior et posterior (přední a zadní komoře oční).
3. Lens (čočka)

Tunica fibrosa

Sclera

• Je tvořena vazivem, má bělavou barvu a tvoří zadních 5/6 povrchu bulbu.
• Jde o jednu z nejpevnějších vazivových struktur těla.
• Je avaskulární a neobsahuje nervy.
• Její přední plochu kryje spojivka. Dorsálně se nachází lamina cribrosa sclerae se vstupem vláken n. opticus. Sclera shora svými povrchovými vlákny překrývá limbus corneae. Cornea je do sclery vsazena na způsob hodinového sklíčka. Při limbus corneae nalezáme s ním souběžný kruhový Schlemmův kanál, Sinus venosus sclerae, který je napojen na žilní systém choroidei a conjunctivy. Jde o drenážní komunikaci mezi žilní krví a komorovou vodou.

Cornea

• Tvoří přední 1/6 bulbu.
• Je avaskulární a fyziologicky průhledná.
• Epitel jejího povrchu má velkou regenerační schopnost (dobře se hojí). Pod ním nalézáme vlastní stroma rohovky bez regenerační schopnosti.

Tunica vasculosa

Choroidea

• Tvoří zadní 2/3 střední vrstvy bulbu a ventrálně přechází v corpus ciliare (řasnaté tělísko).
• Je sestavena z vazivového stromatu a obsahuje cévy, nervy a pigment.

Corpus ciliare

• Má tvar 5-6 mm širokého kruhu a její vnitřním povrch je řasnatě zprohýbán.
• Dorsální plochu corpus ciliare a iris kryje pars ciliaris et iridica retinae.
• Obsahuje hladký m. ciliaris inervovaný parasympatikem z Edinger- Westphalova jádra prostřednictvím n. oculomotorius a ganglion ciliare. Při svalové kontrakci dochází k vyklenutí a zvětšení dioptrické mohutnosti čočky (akomodace do blízka). Při relaxaci svalu dochází k opačnému jevu.

Iris

• Tvoří přední část tunica vasculosa bulbi.
• Má tvar mezikruží, jehož vnitřní obvod ohraničuje otvor v iris – pupilla. Iris vyčnívá do prostoru mezi zadní stěnou rohovky a přední stranou čočky. Zároveň se tento prostor dělí na camera bulbi anterior et posterior.
• Její řídké kolagenní vazivo je vaskularizované a obsahuje pigmentové buňky, jejichž množství ovlivňuje barvu oka. Cévy jsou kruhovitě uspořádané po zevním a vnitřním obvodu iris v circulus arteriosus iridis major et minor a dva hladké svaly – m. sphincter pupillae a m. dilatator pupillae.

Tunica nervosa

Retina

• Jde o součást ophthalmoencephala, jelikož se vyvíjí z očního pohárku, který se vychlípí z mezimozku do očnice.

Její části:

• Pars optica (zadní) slouží k vidění a obsahuje světločivné buňky a neurony.
• Pars ciliaris et iridica (přední) – neslouží k vidění.
• Místem přechodu obou částí retiny je orra serrata.
• Sítnice má histologicky dvě vrstvy: pars pigmentosa (zevní) a pars nervosa (vnitřní).
• Discus nervi optici je místem výstupu n. opticus z očního bulbu. Z disku vybíhají větve arteriae et venae centralis retinae. Přibližně 4 mm temporálně od disku leží macula lutea (žlutá skvrna sítnice). Jde o místo nejostřejšího vidění s velkou koncentrací zejména čípků.

Lens

• Nalezneme ji uvnitř bulbu za duhovkou. Fyzikálně se jedná o spojku. Je zavěšena prostřednictvím závěsného aparátu (zonula Zinni) na corpus ciliare.
• U mladého člověka je pružná. Ke změně optické mohutnosti čočky dochází při stahu či uvolnění m. ciliaris.

Camerae bulbi

Camera bulbi anterior et posterior

• Jedná se o uzavřené prostory uvnitř bulbu.
• Přední komora je prostor mezi zadní plochou rohovky a přední plochou duhovky.
• Zadní komora se nachází mezi zadní plochou duhovky a přední stranou čočky s jejím závěsným aparátem.
• Obsahem obou komor je humor aquosus, který je secernován řasnatým tělesem. Vstřebává se v sinus venosus sclerae.

Camera bulbi vitrea

• Představuje dorsální prostor vnitřku bulbu za zadní plochou řasnatého tělesa a závěsným aparátem čočky.
• Obsahuje sklivec – rosolovitou průhlednou bezbarvou hmotu bez regenerační schopnosti. Jeho funkcí je udržení tvaru bulbu (tonem).

Cévní a nervové zásobení bulbu

Žíly

• Transportují krev do v. opthalmica superior et inferior.
• Všechny žíly očnice kromě vv. vorticosae doprovázejí tepny.
• Venae vorticosae sbírají krev z řečiště aa. cilares posteriores breves et longae.

Tepny

Jde o větve a. ophthalmica arteriae carotis internae:

• A. centralis retinae – cca 1 cm za bulbem jde skrze nervus opticus k bulbu. Vydává větve pro retinu, které doprovázejí stejnojmenné žíly. Větvení této tepny můžeme pozorovat na oční pozadí.
• Aa. ciliares posteriores breves – 10–20 malých větví, které dorsálně v okolí vstupu n. opticus prorážejí scleru a jdou do cévnatky.
• Aa. ciliares posteriores longae – jde o nasální a temporální větev. Obě probíhají cévnatkou ke corpus ciliare. Za ním se obě štěpí na dvě větve, které při zevním a vnitřním obvodu duhovky tvoří circulus arteriosus iridis major et minor.
• Aa. ciliares anteriores – ventrálně prorážejí scleru a vstupují do circulus arteriosus major.
• Konjunktivální arterie – zásobují spojivku.

Nervy

• Senzitivní inervaci zabezpečují nn. ciliares longi nervi nasociliaris, které inervují rohovku a spojivku.
• Vegetativní inervaci hladkých svalů a očních cév provádějí nn. ciliares breves. Inervaci pro m. sphincter pupillae a m. ciliaris zabezpečuje parasympatikus. M. dilatator pupillae, mm. tarsales a m. orbitalis inervuje sympatikus.

Přidatné orgány oka

Palpebra superior et inferior (horní a dolní víčko)

• Jsou zevně pokryta jemnou kůži a zevnitř spojivkou. Víčka zpevňuje obloučkovitá vazivová ploténka – tarsus superior et inferior. Obsahují hladký m. tarsalis superior et inferior.
• Otevírání oční štěrbiny ovládá příčně pruhovaný m. levator palpebrae superioris.
• Zavírání oční štěrbiny ovládá m. orbicularis oculi.

Conjunctiva (spojivka)

• Skládá se ze dvou částí:

1. Pokrývá víčka z jejich dorsální plochy.
2. Ventrálně pokrývá bělimu až k rohovce.

• Mezi oběma částmi se nachází štěrbinovitý prostor – fornix conjunctivae superior et inferior.
• Tepenné zásobení zabezpečují aa. conjunctivales arteriae cilares anteriores.

Apparatus lacrimalis (slzný aparát)

• Má dvě části:

1. Glandula lacrimalis (slzná žláza) – tvoří slzy, které jsou odváděny jejími vývody do fornix conjunctivae. Je uložena laterálně pod stropem očnice v kostěné glandula fossae lacrimalis. Je rozdělena šlachou m. levator palpebrae superioris na horní orbitální část (větší) a dolní palpebrální část (menší).
2. Odvodné slzné cesty – začínají ve vnitřním koutku a končí vyústěním do meatus nasi inferior.

Jsou tvořeny níže uvedenými částmi (seřazeny tak, jak na sebe navazují):

• Puncta lacrimalia (slzné otvůrky) – jsou dva a najdeme je na papilla lacrimalis.
• Papilla lacrimalis (slzná papila) – představuje společnou vyvýšeninu spojivkového okraje očních víček.
• Canalis lacrimalis superior et inferior (horní a dolní slzný kanálek) – jsou dva zahnuté kanálky, které navazují na puncta lacrimalia.
• Saccus lacrimalis (slzný vak) – představuje rozšířenou část odvodných cest, která je uložena ve fossa sacci lacrimalis orbity. Ústí do ní oba slzné kanálky.
• Ductus nasolacrimalis (slzovod) – je cca 2,5cm spojnice orbity a meatus nasi inferior, která prochází skrze kostěný canalis nasolacrimalis.

Mm. bulbi (očnicové svaly)

• Jde o příčně pruhované svaly, které motoricky inervují okohybné nervy – III., IV. a  VI.
• Těchto svalů je sedm – m. levator palpebrae superioris (inervuje jej ramus superior nervi oculomotorii) a šest okohybných svalů.
• Kromě m. obliquus bulbi inferior začínají všechny okohybné svaly v apex orbitae od vazivového anulus tendineus communis.

Zdroje

BOROVANSKÝ, Ladislav. Soustavná anatomie člověka : Díl 2. 4. vydání. Praha : Avicenum, 1973. 476 s. ISBN 08-012-73.