Zlomeniny pánve
Zlomeniny pánve tvoří asi 2 % všech zlomenin.[1] Při polytraumatu však dochází ke zlomeninám pánve ve 20 % případů.[1] K těmto zlomeninám dochází obvykle přímým, ale vzácněji také nepřímým, násilím značné energie. Typickou příčinou jsou dopravní nehody nebo pády z výšek. Protože pánev těsně naléhá na orgány urogenitálního a gastrointestinálního systému, na cévy a nervy, jsou úrazy skeletu často doprovázeny poškozením těchto struktur.
AO klasifikace[upravit | editovat zdroj]
Typ A | stabilní zlomeniny | stabilita pánevního kruhu je neovlivněna |
Typ B | rotačně nestabilní zlomeniny | nestabilita v jedné (horizontální) rovině |
Typ C | rotačně a vertikálně nestabilní zlomeniny | nestabilita ve více rovinách |
Zlomeniny typu A[upravit | editovat zdroj]
Patří sem izolované zlomeniny jednotlivých kostí os coxae, transversální zlomeniny os sacrum a os coccygis. Dále avulzní zlomeniny úponových částí kostí vznikající stahem svalů.
Klinický obraz a diagnostika[upravit | editovat zdroj]
U stabilních zlomenin postihuje pacienta bolestivost a hematom v místě poranění, pacient nemůže chodit a funkce kyčelního kloubu je omezena. K diagnostice se používá RTG vyšetření, kdy se provádí předozadní, východová a vchodová projekce. Diagnóza se poté potvrzuje a upřesňuje CT vyšetřením.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
U většiny zlomenin typu A se volí konzervativní léčba, pacient několik dní leží na lůžku. Po odeznění bolesti začíná chodit o berlích. Dislokované zlomeniny se řeší krvavou repozicí a osteosyntézou.
Zlomeniny typu B a C[upravit | editovat zdroj]
Zlomeniny typu B jsou důsledkem zevní nebo vnitřní rotace pánve podélně kolem osy těla. Příkladem jsou částečné poranění zadního segmentu pánevního kruhu nebo zlomeniny typu otevřené knihy. U zlomenin typu C se odpoutává z pánevního kruhu jedna nebo obě části pánve. K úmrtí dochází ve více než 25 % případů.[2]
Klinický obraz a diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Pacient je obvykle v šoku z masivního krvácení. Pokud je při vědomí, trápí ho bolest v sakrální krajině a podbřišku. Cílem klinického vyšetření je vypátrat nestabilitu pánve. Diagnóza se potvrzuje předozadním, vchodovým a východovým snímkem při RTG vyšetření a CT vyšetřením.
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
Tyto zlomeniny jsou často doprovázeny komplikacemi. Dochází k poškození urogenitálního traktu. Diagnostika se provádí vylučovací urografií nebo CT s kontrastní látkou. Nutná je operace, sešití močového měchýře, rekonstrukce uretry, drenáž moči cévkou nebo derivace moči suprapubickou punkcí. K poranění rekta a tenkého střeva dochází méně často. Nejvíce pacienta ohrožuje krevní ztráta a embolie.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Začíná se s protišokovou léčbou, zastavuje se krvácení a stabilizuje se pánevní kruh. Nutností je v nejbližší možné době provést repozici a stabilizaci pánve zevním fixátorem. U poranění typu B se přední segment pánve fixuje dlahou nebo zevním fixátorem, u typu C se používá dlaha nebo zevní fixátor ke stabilizaci předního segmentu, zadní segment se fixuje šrouby, dlahou nebo svorníky.
Zlomeniny acetabula[upravit | editovat zdroj]
Mezi zlomeniny pánve se mohou řadit i zlomeniny acetabula, které jsou typickým příkladem nitrokloubních zlomenin.
Odkazy
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b ZEMAN, Miroslav. Speciální chirurgie. - vydání. Galén, 2014. 511 s. s. 396. ISBN 9788074921285.
- ↑ VIŠŇA, Petr a Jiří HOCH, et al. Traumatologie dospělých : učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Praha : Maxdorf, 2004. 157 s. s. 78. ISBN 80-7345-034-8.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ZEMAN, Miroslav. Speciální chirurgie. - vydání. Galén, 2014. 511 s. ISBN 9788074921285.
- KOUDELA, Karel, et al. Ortopedická traumatologie. 1. vydání. Karolinum, 2002. 147 s. ISBN 80-246-0392-6.
- VIŠŇA, Petr a Jiří HOCH, et al. Traumatologie dospělých : učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Praha : Maxdorf, 2004. 157 s. ISBN 80-7345-034-8.