Zánětlivé náhlé příhody břišní

Z WikiSkript

Zánětlivé náhlé příhody břišní (NPB) jsou neúrazové NPB charakterizované peritonitidou - lokalizovaným nebo difuzním zánětem pobřišnice. K zánětlivým NPB patří například akutní appendicitida, akutní cholecystitida a perforace gastroduodenálního vředu.

Klasifikace[upravit | editovat zdroj]

Vzhledem k velké heterogenitě zánětlivých NPB dosud neexistuje žadná univerzální klasifikace, při hodnocení stavu se doporučuje brat v úvahu anatomický rozsah zánětlivých změn (nekomplikované NPB se zánětem omezeným na jeden orgán nebo rozsáhlejší komplikované NPB), předpokládaného mikrobiálního původce (komunitní nebo nozokomiální infekce) a klinický stav pacienta. Některé další možnosti rozdělení zánětlivých NPB jsou shrnuté v tabulce níže:

Dle rozsahu zánětu
Zánět ohraničený na jeden orgán Např. akutní appendicitida, akutní cholecystitida.
Ohraničený zánět s přechodem do okolí Abscesy, zánětlivé infiltráty, cirkumskriptní peritonitida.
Zánět s neomezenou propagací Difuzní peritonitida
Dle etiologie
Primární Způsobena infektem pocházejícím ze zdroje mimo dutinu bříšní. Méně častá, predisponujícím faktorem může být ascites anebo peritoneální katétr pro dialýzu.
Sekundární Zdroj infektu je v orgánu dutiny břišní. Nejčastější typ.
Terciární Infece vzniklá po chirurgickém výkonu jako následek peroperační kontaminace, perforace orgánu nebo dehiscence anastomózy.
Dle původce
Mikrobiální Zánět způsobeny mikroorganismy, nejčastěji mikroflórou gastrointestinálního traktu při střevní perforaci.
Chemicko-toxická Iniciálně sterilní zánět způsobeny např. žlučí nebo močí.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

V diagnostice zánětlivých NPB je důležitá anamnéza a fyzikální vyšetření a detekce subjektivních a objektivních příznaků náhlé příhody břišní.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Symptomatologie náhlých příhod břišních.


Výsledkem laboratórního vyšetření je typicky zvyšený počet leukocytů, vzestup CRP a v případě akutní pankreatitidy i zvýšení amyláz.

RTG snímek může ukazat pneumoperitoneum. Užitečným může být i UZ vyšetření pro zobrazení tekutiny v dutině bříšní jako potenciálního zdroje infektu; kromě toho pod UZ kontrolou lze provest i punkci tekutiny k posouzení její obsahu.

V případě nejistoty lze provest CT vyšetření (zobrazení tekutiny, pneumoperitonea, únik kontrastní látky mimo GIT, neprůchodnost viscerálního tepen atd.) a diagnostickou laparaskopii.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Zásadní v terapii zánětlivých NPB je antimikrobiální léčba: na začátku empirická, pak cílená podle výsledků kultivačního vyšetření. Je nutné odstránění zdroje infekce (resekce infikovaného orgánu, sutura perforace...) s maximálním vyčištěním dutiny břišní. Rozsah výkonu záleží na stupni zánětu (CAVE!!! přechod do SIRS, MODS), lokalizaci jeho zdroje a rozsahu postížení, celkovém stavu pacienta.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • FERKO, Alexander, Zdeněk ŠUBRT a Tomáš DĚDEK, et al. Chirurgie v kostce. 2. vydání. Praha : Grada, 2015. ISBN 978-80-247-1005-1.