Zánětlivé náhlé příhody břišní
Zánětlivé náhlé příhody břišní (NPB) jsou neúrazové NPB charakterizované peritonitidou - lokalizovaným nebo difuzním zánětem pobřišnice. K zánětlivým NPB patří například akutní appendicitida, akutní cholecystitida a perforace gastroduodenálního vředu.
Klasifikace[upravit | editovat zdroj]
Vzhledem k velké heterogenitě zánětlivých NPB dosud neexistuje žadná univerzální klasifikace, při hodnocení stavu se doporučuje brat v úvahu anatomický rozsah zánětlivých změn (nekomplikované NPB se zánětem omezeným na jeden orgán nebo rozsáhlejší komplikované NPB), předpokládaného mikrobiálního původce (komunitní nebo nozokomiální infekce) a klinický stav pacienta. Některé další možnosti rozdělení zánětlivých NPB jsou shrnuté v tabulce níže:
Dle rozsahu zánětu | |
---|---|
Zánět ohraničený na jeden orgán | Např. akutní appendicitida, akutní cholecystitida. |
Ohraničený zánět s přechodem do okolí | Abscesy, zánětlivé infiltráty, cirkumskriptní peritonitida. |
Zánět s neomezenou propagací | Difuzní peritonitida |
Dle etiologie | |
Primární | Způsobena infektem pocházejícím ze zdroje mimo dutinu bříšní. Méně častá, predisponujícím faktorem může být ascites anebo peritoneální katétr pro dialýzu. |
Sekundární | Zdroj infektu je v orgánu dutiny břišní. Nejčastější typ. |
Terciární | Infece vzniklá po chirurgickém výkonu jako následek peroperační kontaminace, perforace orgánu nebo dehiscence anastomózy. |
Dle původce | |
Mikrobiální | Zánět způsobeny mikroorganismy, nejčastěji mikroflórou gastrointestinálního traktu při střevní perforaci. |
Chemicko-toxická | Iniciálně sterilní zánět způsobeny např. žlučí nebo močí. |
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
V diagnostice zánětlivých NPB je důležitá anamnéza a fyzikální vyšetření a detekce subjektivních a objektivních příznaků náhlé příhody břišní.
Výsledkem laboratórního vyšetření je typicky zvyšený počet leukocytů, vzestup CRP a v případě akutní pankreatitidy i zvýšení amyláz.
RTG snímek může ukazat pneumoperitoneum. Užitečným může být i UZ vyšetření pro zobrazení tekutiny v dutině bříšní jako potenciálního zdroje infektu; kromě toho pod UZ kontrolou lze provest i punkci tekutiny k posouzení její obsahu.
V případě nejistoty lze provest CT vyšetření (zobrazení tekutiny, pneumoperitonea, únik kontrastní látky mimo GIT, neprůchodnost viscerálního tepen atd.) a diagnostickou laparaskopii.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Zásadní v terapii zánětlivých NPB je antimikrobiální léčba: na začátku empirická, pak cílená podle výsledků kultivačního vyšetření. Je nutné odstránění zdroje infekce (resekce infikovaného orgánu, sutura perforace...) s maximálním vyčištěním dutiny břišní. Rozsah výkonu záleží na stupni zánětu ( přechod do SIRS, MODS), lokalizaci jeho zdroje a rozsahu postížení, celkovém stavu pacienta.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- FERKO, Alexander, Zdeněk ŠUBRT a Tomáš DĚDEK, et al. Chirurgie v kostce. 2. vydání. Praha : Grada, 2015. ISBN 978-80-247-1005-1.