Vzpřimovací reflexy

Vzpřímený stoj je řízen mnoha oddíly CNS:

• spinální míchou;
• retikulární formací;
• středním mozkem;
• mozečkem;
• bazálními ganglii;
• mozkovou kůrou.

Základním prvkem je kontrakce antigravitačního svalstva na základě složitých reflexních dějů pomocí dvou základních typů reflexů:

• postojový;
• vzpřimovací.

Vzpřimovací reflexy

• zajišťují vyšší koordinaci statických reakcí a usměrňování těžiště
• reflexní napětí svalů je v klidu a při pohybu zajišťováno posturálními svaly
• zahrnuje integrační činnost spinální míchy, RF, středního mozku, mozečku, bazálních ganglií a mozkové kůry za podpory činnosti vestibulárního aparátu
• iniciovány drážděním taktilních exteroceptorů

Nejdůležitější reflexy

1.  labyrintový vzpřimovací reflex – projeví se ve chvíli, kdy se trup naklání ze strany na stranu a hlava se musí udržovat ve vzpřímené poloze
2.  tělový vzpřimovací reflex působící na polohu hlavy – při pasivním položení na bok, kdy podrážděním taktilních receptorů dojde ke stočení hlavy do normální polohy
3.  šíjový vzpřimovací reflex – jako pokračování předchozích reakcí vedoucích k napřímení trupu
4.  tělový vzpřimovací reflex působící na polohu těla – nastává, pokud při pasivním umístění na boku zabráníme vztyčení hlavy, vzpřímí se trup bez vztyčení hlavy
5.  zrakové vzpřimovací reflexy – reakce na zrakové podněty, po nichž dochází ke vztyčení hlavy

Umísťovací reakce

Tato reakce zajišťuje nabytí stabilní polohy při výrazném odchýlení od normálu (pád, rychlá změna polohy).

• vestibulární – nejjednodušší forma této skupiny reflexů, kdy se při pádu (spouštění k zemi) natahují přední končetiny a abdukují prsty
• zraková – při spouštění na podložku, kdy dochází k natažení končetin

Odkazy

Související články

• Reflex
• Postojové reflexy

Zdroj

• MYSLIVEČEK, Jaromír, et al. Základy neurověd. 2. vydání. Praha : Triton, 2009. 390 s. ISBN 978-80-7387-088-1.