Uživatel:Ogmios/Pískoviště
Z WikiSkript
ženský pohlavní systém (histologie)
- Vaječník
- Vejcovod
- Děloha
- Pochva
- Zevní rodidla
Vaječník[upravit | editovat zdroj]
- oploštělý, ovoidní tvar, hmotnost: 6 – 10 g
- v hilu: připojen mesovariem k lig. latum uteri, povrch kryt 1vrstevným plochým až kubickým "zárodečným" epitelem, v hilu přechází v mezotel
- "zárodečný epitel": μklky, místy kinocilie, apikálně: četné pinocytotické vezikuly, bazálně: mitochondrie)
- hilus: vstup snopečků hladkých svalových buněk z mesoovaria
- intersticiální hilové buňky – charakter buněk produkujících steroidy - androgeny (velké GER, GK, mnoho mitochondií tubulárního typu, lipidové inkluze, Reinekeho krystaloidy)
- hyperplazie vede k virilizaci
- pod epitelem: tunica albuginea – bělavá barva; husté kolagenní vazivo
- rozlišujeme kůru (zona corticalis) a dřeň (zona medularis, zona vasculosa)
kůra[upravit | editovat zdroj]
- řídké kolagení vazivo
- ovariální folikuly, fibroblasty, ojedinělé hladké svalové bb., síť kolageních a retikulárních vláken
- speciální fibroblasty: tukové kapénky, reagují na hormony - mění se z buněk produkující proteiny na buňly produkující steroidy (thékální buňky)
- ve fertilním období mnoho fibroblastů, po menopauze ubývají (relativně přibývá retikulárních a kolageních vláken)
dřeň[upravit | editovat zdroj]
- hustší kolagení vazazivo
- méně buněk, více kolageních a retikulárních vláken
- četné široké krevní cévy, lymfatické kapiláry a nervová vlákna
Vejcovod[upravit | editovat zdroj]
- pohyblivá svalová trubice z dělohy do dutiny břišní: 6-8 × 100-150 mm
- fce: dopravit oocyt do dělohy (řasinky, svalovina), vhodné prostředí pro oplození vajíčka (řasinky kmitající opačně); sekret přispívá k výživě oocytu
- v období ovulace se fimbrie dostanou blíže k vaječníku --> překrvení cév --> vejcovod rigidnější --> usnadnění zachycení
- 4 části: pars uterina (vyvinutá t. muscularis), isthmus, ampulla (výrazné řasy) a infundibulum (četné řasinky)- na konci výběžky: fimbrie
tunica mucosa[upravit | editovat zdroj]
- dlouhé, členěné, longitudionálně uspořádané řasy (nejvyšší v ampule) --> sekundární, terciární (vzájemně anastomozují --> složitý labyrint) postupné snižování řas
lamina epithelialis[upravit | editovat zdroj]
- 1vrstevný cylindrický epitel - řasinkové a sekreční buňky
- řasinkové: velmi četné v infundibulu; glykogenová granula, ciliární aparát, kinocilie kmitající k děloze; jádro: velké, oválné; cytoplasma: malé GER, malý GK, vzácné lysozomy, četné mitochondrie u bazálních tělísek)
- sekreční: (apikálně jen μklky; cytoplasma velmi vyvinuté GER, velký GK, elektronově densní serózní velká sekreční granula
lamina propria[upravit | editovat zdroj]
- řídké kolagení vazivo
tunica muscularis[upravit | editovat zdroj]
- 2 vrstvy hladkých svalových buněk - vnitřní longitudinální a zevní cirkulární; směrem k infundibulu se ztenčuje
tunica serosa[upravit | editovat zdroj]
- řídké kolagení vazivo - 1vrstevný plochý mezotel, mnoho cév
Děloha[upravit | editovat zdroj]
- části: corpus a fundus, isthmus, cervix
a, b) corpus a fundus[upravit | editovat zdroj]
1) tunica mucosa = endometrium[upravit | editovat zdroj]
1.1) lamina epithelialis[upravit | editovat zdroj]
- 1vr. cyli E. -řasinkové bb.
1.2) lamina propria mucosae[upravit | editovat zdroj]
- speciální kolagení vazivo:
- více fibroblastů: hormonální stimulací --> buňky deciduální: počáteční výživa plodu, v oblasti krčků žláz; sférické, glykogen a lipidové kap
mezibuněčná hmota: amorfní, méně vláken (převažují retikulární)
- glandulae uterinae: jednoduché tubulózní žlázy (u myometria i větvení, 1vrstevný cylindrický epitel – bez řasinkových buněk
- zona functionalis: povrchová, silnější,: odplavována – řídké kol. vaz.; dilatované lymf. cévy spirálovité arterioly (arteriae arcuatae)
- zona basalis: 0,5 – 1,5 mm, u myometria, baze žlázek, více bb. a síť retikulárních vláken); přímé arterioly (arteriae arcuatae)
2) tunica muscularis = myometrium[upravit | editovat zdroj]
- nejsilnější vrstva, tloušťka: 15 mm; vrstvy hladkých svalových buněk + málo kologeních vláken (žádná elastická vlákna); obs. aa. arcuatae
- 4 vrstvy: longitudinální / spirály / spirály / longitudinální
- těhotenství: hypertrofie (až 500 mm), hyperplázie (dělení); zvyšuje se sekreční aktivita (charakter buněk secernujícívh proteiny) --> kolagen
- po těhotenství:odumření, zmenšení, enzymatická degradace kolagenu --> téměř původní tvar
3) tunica serosa = perimetrium[upravit | editovat zdroj]
- tenká vrstva řídkého kolageního vaziva
- mezotel (peritoneální povlak)
- vent.: excavatio vesicouterina,
- dors.: excavatio rectouterina (Douglasův prostor)- až k vagině (fornix posterior)
- lat.: přechází v ligamentum latum uteri
- u hran: parametrální vazy (lig. cardinale uteri, lig. vesicouterinum, lig. sacrouterinum) – husté kol. vaz.
c) isthmus[upravit | editovat zdroj]
1) tunica mucosa = endometrium[upravit | editovat zdroj]
- 0,5 – 1 mm, krátké žlz., málo muci sekretu, v průběhu cyklu zůstávají úzké, téměř se nemění (odplavení nejvyšší vr.)
2) tunica muscularis = myometrium[upravit | editovat zdroj]
- orientovány převážně cirkulárně
3) tunica serosa = perimetrium[upravit | editovat zdroj]
d) cervix[upravit | editovat zdroj]
- oddíly: portio supravaginali a portio vaginalis
1) tunica mucosa = endometrium (portio supravaginalis)[upravit | editovat zdroj]
- řasy: plicae palmatae; nenodplavována (drobné strukt. změny); sekret závisí na fázi
1.1) lamina epithelialis[upravit | editovat zdroj]
- 1vrstevný cylindrický epitel hlen (ovulace: sekret řidší (spermie) × sekreční fáze, těhotenství: hustší (× infekci)
1.2) lamina propria mucosae[upravit | editovat zdroj]
- tubulózní žlázky (glandulae cervicales) – větví se, vystlány 1vrstevným cylindrickým epitelem, secernuje hlen
1) tunica mucosa = endometrium (portio vaginalis)[upravit | editovat zdroj]
1.1) lamina epithelialis[upravit | editovat zdroj]
- vvr. dl. E. nerohovějící – náhlý přechod E; (ostrůvky cylindrického epitelu); buňky obsahují glykogenová granula
1.2) lamina propria mucosae[upravit | editovat zdroj]
- vybíhá do E. četnými papilami
2) tunica muscularis = myometrium[upravit | editovat zdroj]
- buňky orientovány převážně cirkulárně (méně svalových bb. a více vaz.)
3) tunica serosa = perimetrium[upravit | editovat zdroj]
Pochva[upravit | editovat zdroj]
- oploštělý dutý orgán, délka: 8 cm, šířka: 3 cm- přední stěna: o 2 cm kratší než zadní (fornix ant: více kaud než fornix post)
Tunica mucosa[upravit | editovat zdroj]
- příčné řasy: rugae vaginales, podélné řasy (columna rugarum anterior et posterior)
- změny v průběhu menstruačního cyklu (Menstruační cyklus)
- menstruační fáze: max. deskvamace
- proliferační fáze: nejvíce glykogenu, výrazná deskvamace bb; lactobacillus acidophilus štěpí glukózu na kys. mléčnou (desinfekce)
- sekreční fáze: zvyšování sliznice (poševní cytologie)
Lamina epithelialis[upravit | editovat zdroj]
- vícevrstevný dlaždicový epitel (bb. obs. glykogenová gran. (štěpen bakteriemi po deskvamaci), keratohyalinová gran., tonofibrily, k úplné keratinizaci nedochází
Lamina propria mucosae[upravit | editovat zdroj]
- nejsou žlázky, zvlhčování transsudací (z cév), málo sensitivních nervových zakončení
- zevní: středně husté kolagení vazivo
- vnitřní: řídké vazivo, četná elastická vlákna, četné cévy (tenkostěnné vény), ojedinělé lymf. uzlíky, lymfocyty, neutrofilní granulocyty (migrují do epitelu)- leukocytů nejvíce při menstruaci
Tunica muscularis[upravit | editovat zdroj]
- snopce hladkých svalových buněk - vnitřní cirkulární a vnější longitudinální vrstva
Tunica adventitia[upravit | editovat zdroj]
- hustší kolagení vazivo; četná elastická vlákna; nervové a venózní plexy, nervová ganglia
Zevní rodidla[upravit | editovat zdroj]
labia maiora pudendi[upravit | editovat zdroj]
- řídké kol. vaz., lalůčky tukové tkáně, tenká vrstvička hl. sv. bb.(t. dartos), kryta kůží
- vnější kůže: silnější: chlupy, mazové, potní žlázky ekrinní a apokrinní
- vnitřní kůže: tenčí: mazové a potní žlázky
labia minora pudendi[upravit | editovat zdroj]
- řídké kolagení vazivo, elastická vlákna, mazové i potní žlázky; vícevrstevný dlaždicový epitel (tenká vrstva zrohovatělých buněk)
clitoris[upravit | editovat zdroj]
- 2 drobná erektilní tělesa - končí v glans clitoridis; vícevrstevný dlaždicový epitel rohovějící
glandulae vestibulares maiores (Bartholini)[upravit | editovat zdroj]
- stejné jako glandulae bulbourethrales u muže
- ovoidní tvar (1-2 cm) tuboalveolární žlázy; mucinózní buňky
- ústí do vestibulum vaginae
glandulae vestibulares minores[upravit | editovat zdroj]
- mucinózní; ústí do vestibulum vaginae v okolí močové trubice
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- https://www.wikiskripta.eu/w/Menstrua%C4%8Dn%C3%AD_cyklus
- https://www.wikiskripta.eu/w/Cyklick%C3%A9_zm%C4%9Bny_v_%C5%BEensk%C3%A9m_t%C4%9Ble
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KONRÁDOVÁ, Václava – UHLÍK, Jiří – VAJNER, Luděk. Funkční histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H, 2000. ISBN 80-86022-80-3.
- PAULSEN, Douglas F. Histologie a buněčná biologie : Opakování a příprava ke zkouškám. 1. vydání. Jinočany : H & H, 2004. 433 s. ISBN 80-7319-024-9.