Přídatné pohlavní žlázy
(přesměrováno z Glandulae bulbourethrales)
Přídatné žlázy se podílejí na vytváření spermatu. Produkují cukry, které spermiím slouží jako zásoba energie. Dále vytvářejí proteiny, které ovlivňují vazebné schopnosti spermií. A v neposlední řadě mají také lubrikační funkci. Mezi přídatné pohlavní žlázy řadíme: vesiculae seminales, prostatu a glandulae bulbourethrales.
Vesiculae seminales[upravit | editovat zdroj]
Jsou to dvě 15 cm dlouhé zakroucené trubice. Nacházejí se laterálně od ampul chámovodu. Jejich stěna má tři vrstvy – sliznici, svalovinu a adventicii. Sliznici vystýlá sekreční víceřadý cylindrický epitel. Má rysy charakteristické pro buňky secernující proteiny. Sekret měchýřkovitých žláz tvoří až téměř sedmdesát procent ejakulátu. Obsahuje množství sacharidů (nejvíc je fruktózy), které dodávají spermiím energii pro pohyb. Dále je tu významný podíl proteinů pro aktivaci spermií. Sekrece měchýřkovitých žláz je závislá na testosteronu.
Prostata[upravit | editovat zdroj]
Je to žláza velikosti kaštanu, která se nachází v místě odstupu urethry od močového měchýře. Jedná se o seskupení 30–60 rozvětvených tuboalveolárních žlázek. Žlázky obklopuje fibromuskulární stroma. Kolem prostaty je pouzdro bohaté na hladkou svalovinu a elastická vlákna.
Žlázky se podle své polohy dělí na:
- slizniční – jejich zbytnění je nejčastější příčinou benigní hypertrofie;
- submukózní a hlavní – bývají zdrojem maligních buněk při rakovině prostaty.
Lumen žlázek obsahuje corpora amylacea – prostatické konkrementy. Je to kondenzovaný sekret, jehož funkce není známa. Jejich počet se zvětšuje s věkem. Prostatický sekret obsahuje kyselou fosfatázu, amylázu, fibrinolyzin a kyselinu citronovou.
Glandulae bulbourethrales[upravit | editovat zdroj]
Nazývají se též Cowperovy žlázy. Je to párový orgán (tuboalveolární žlázy) velikosti hrachu umístěný po stranách corpora cavernosa. Jejich vývod ústí do močové trubice. Sekret má lubrikační funkci.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O KELLEY. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.
- HACH, Petr, Zuzana JIRSOVÁ a Ivan TĚŠÍK. Histologie II. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0476-0.