Tupé poranění oka
Mezi tupá poranění oka řadíme několik nosologických jednotek, hlavní z nichž jsou kontuze bulbu a zlomenina očnice.
Kontuze bulbu
Příčinou kontuze oční koule může být rána pěstí, autonehody, trefa letící zátkou šampaňského apod. Oko je krátkodobě stlačeno v předo-zadní ose, což vede k rozšíření v oblasti rovníku. Těžká kontuze je doprovázena přechodnou miózou a obtiskem pigmentového listu duhovky na povrch čočky za vzniku takzvaného Vossiusova prstence.
Rohovka je při kontuzi postižena povrchovými oděrkami, nebo edémem při ruptuře Descemetské membrány. Dochází ke krvácení do přední komory (hyphema) a do spojivky.
Duhovka může být při okrajích zornice natržená, což vede k posttraumatické mydriáze. Může dojít i k odtrhnutí kořene duhovky (iridodialýza) nebo i k její úplné ztrátě (aniridia). Rozšíření komorového úhlu může vést k poškození ciliárního tělesa, fluktuaci nitroočního tlaku a změnám v produkci komorové tekutiny.
Čočka může mít poškozená svá vlákna, pouzdro, nebo závěsný aparát. Pod Vossiusovým prstencem nebo na zadním pólu čočky se mohou utvářet zákaly (subkapsulární katarakta), která může být stacionární nebo progresivní. Jako subluxaci čočky označujeme její posun směrem k neporušenému závěsnému aparátu, tento stav je spojen s vibracemi čočky při pohybu hlavou (iridodonéza). Oproti tomu luxace čočky znamená její dislokaci do sklivce, méně často do přední komory (s možným akutním zvýšením nitroočního tlaku).
Kontuze je často doprovázena výhřezem sklivce do přední komory.
Ruptura oka
Ruptura oka vzniká při velkých nárazech v místech oslabení oční stěny, například v místech úponů přímých svalů či v místě jizev po jiných úrazech či chirurgických zákrocích.
Dochází k hypotonii oka, asymetrické hloubce přední komory, krvácení do spojivky, odchlípení a zkapalnění sklivce v zadní části oční koule, krvácení a edému sítnice za vzniku "třešňové makuly". Stav může být doprovázen pigmentovou degenerací makuly nebo makulární dírou.
Ruptura cévnatky
Při ruptuře cévnatky vzniká subteritnální krvácení, které může vést až k odchlípení sítnice.
Další stavy, ke kterým může v důsledku kontuze oka dojít je trhlina sítnice nebo neuropatie optického nervu (v důsledku poškození v canalis opticus).
Zlomenina očnice
Ke zlomenině očnice dochází při přímém úderu na očnici předmětem větším, než je průměr oka. Tlak se přenese na očnici a rozšíří se v ní. Strop a laterální stěna očnice jsou pevné, zlomeninou jsou tedy nejčastěji postižené mediální a kaudální strany očnice.
Při zlomenině dochází ke krvácení, otoku, podkožnímu emfyzému víček, diplopii způsobené orbitálním hematomem, znecitlivění v oblasti infraorbitálního nervu, uskřinutím očních svalů, endoftalmu a poškození samotného oka.
Diagnostika
V diagnostice zlomeniny orbity se využívá CT-vyšetření, kterým lze posoudit rozsah zlomeniny a přítomnost hemosinusu.
Terapie
Terapie spočívá v podávání antibiotik a vyvarování se smrkání. Po odeznění otoku (asi po dvou týdnech) se přistupuje k chirurgické léčbě.
Chirurgická léčba se doporučuje, pokud přetrvává endoftalmus větší než 2 mm a je zlomená více než polovina spodiny očnice s uskřinutím orbitálního obsahu a přetrváváním diplopie.
Specifika zlomenin jednotlivých stěn
Mediální stěna
Dochází k emfyzému a poruchám hybnosti oka. Je omezená abdukce i addukce.
Je potřeba vyloučit uskřinutí m. rectus medialis pomocí trakčního testu (pasivní test dukce).
Strop očnice
Frontobazální zlomeniny jsou spojené se zlomeninami frontální kosti, přední i zadní stěny sinus frontalis a mohou zasahovat do canalis opticus. Existuje proto riziko útlaku optického nervu krvácením, otokem, či fragmentem kosti. Často jsou spojeny i s poraněním mozku.
Nasoorbitální zlomeniny
Vznikají při nárazu ve středové rodině, při poškození kostního skeletu nosu a sinus ethmoidalis. Příznaky zahrnují poruchu přechodu slz přes slzné kanálky. Je nutno okamžitě vykonat proplach kanálků, jinak hrozí, že dojde k trvalému srůstu. Při trvalém zalepení nebo zablokování kanálků je potřeba jejich "prošťouchnutí" silikonovou hadičkou.
Zlomeniny zygomatiko-maxilárního komplexu
Tyto zlomeniny bývají spojené se zlomeninami lícního oblouku, dolního okraje očnice, horního okraje maxilly. Důležité je vyloučit poškození svalů testem pasivní dukce.
Hydraulická zlomenina spodiny očnice (blow-out fracture)
Jedná se o traumatickou deformaci dna očnice, nebo mediální stěny očnice. Rozlišujeme typ open door a trap door.
Při open door zlomenině se stěna očnice rozlomí a široce otevře, načež dochází k prolapsu obsahu očnice do sinus maxillaris a vzniku endoftalmu.
Při trap door zlomenině se stěna příliš neotevře a dochází k uskřinutí svalů a měkkých tkání.
Klinické příznaky blow-out fraktury zahrnují:
- Diplopii
- Zanoření oční koule
- Ztrátu citlivosti na tváři a horních dásních (kvůli poškození n. infraorbitalis)
- Omezení vertikálních pohybů
- Subkonjunktivální krvácení
- Otok víčka a periorbitální modřiny
Při prolapsu měkkých tkání se na rentgenu zobrazuje "kapkovitý" obraz. Často jsou uskřinuté i dolní a nebo šikmé svaly, což vede k pohledu vzhůru.
Okamžitý zákrok obvykle není nutný, svaly se časem mohou samovolně uvolnit.
