Trombóza renální žíly
Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | ||||
Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována v sobotu 25. března 2023 v 20:44. | ||||
Trombóza renální žíly je poměrně vzácná koagulopatie související s nefrotickým syndromem. Poprvé byla popsána francouzským nefrologem Rayerem kolem roku 1840. [1]
Výskyt[upravit | editovat zdroj]
Incidence onemocnění u nefrotického syndromu z důvodu membranosní nefropatie se pohybuje mezi 5–62 %. [1] Onemocnění bývá ve 2/3 zastoupeno bilaterálně, v ostatních případech bývá častěji postižena levá renální žíla než pravá. [1] Muži bývají postiženi častěji než ženy. [1]
Etiologie a patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Nejčastější příčinou trombózy renální žíly je u dětí dehydratace s protrahovanou hypotenzí. U dospělých je nejčastější příčinou nefrotický syndrom. Patogeneticky trombóza renální žíly vzniká komplexní etiologii s uplatněním Virchowovy triády.
U nefrotické proteinurie dochází ke ztrátě proteinů z krevního řečiště se snížením onkotického tlaku, což dále vede k nespecifické stimulaci jaterní syntézy. Ztráty zahrnují také inhibitory koagulace (např. antitrombin III, protein S, protein C), při syntéze naopak dochází k vzestupu fibrinogenu a dalších koagulačních faktorů. Rovněž dochází k vystupňování počtu a agregaci trombocytů.
Rovněž se mohou uplatňovat trombofilní mutace – Leidenská mutace, mutace protrombinového genu, antifosfolipidový syndrom.
V některých případech dochází k mechanickému poškození renální žíly při venografii či perirenální chirurgii s trombotizací žíly.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Nemoc se projevuje nejčastěji:
- bolestí v boku
- hematurií – zejména mikroskopickou
- levostranná trombóza může vést k trombóze levostranné gonadální žíly, která se projevuje
- u žen jako syndrom pánevní kongesce
- u mužů jako varikokéla až bolestivý otok varlete
- nepřímým symptomem může být pěnivá moč při proteinurii nebo otoky
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- neexistuje speciální laboratorní test
- obraz ultrazvuku břicha se liší podle doby od nástupu onemocnění
- krátce po kompletní trombotizaci žíly dochází k edému ledviny, hyperechogenním změnám
- v delším časovém horizontu dochází k atrofii ledviny se zánikem její funkce
- ultrazvukový Doppler slouží k zobrazení toku v renální žíle, používá se screeningově ke kontrolám průtoku v renálním allograftu
- zlatým standardem je CT kontrastní vyšetření
- alternativou je užití MR angiografie
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- iniciální antikoagulační terapie parenterálním přípravkem s následným převodem na warfarin (nepoužíváme NOAC)
- trvání minimálně 6–12 měsíců dle rekurence trombózy a perzistence rizikových faktorů (zejména nefrotické proteinurie)
- terapii zahajujeme časně k zamezení propagace trombu a nejzávažnější komplikaci – plicní embolie
- v indikovaných případech trombektomie, trombolýza
Ve vzácných případech (např. riziko ruptury ledvinného štěpu, nekrotizaci ledviny, karcinomu ledviny) indikujeme nefrektomii.
Prognóza[upravit | editovat zdroj]
Nejdůležitějším prognostickým faktorem je normální hladina renálních funkcí v úvodu onemocnění. Mezi další prognostické faktory patří:
- stav kontralaterální ledviny
- rychlost nástupu onemocnění a přítomnost kolaterálního řečiště
- adekvátnost iniciálního managementu
- závažnost a vývoj původního vyvolávajícího onemocnění
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Nefrotický syndrom
- Glomerulopatie projevující se nefrotickým syndromem
- Vrozené trombofilie
- Antifosfolipidový syndrom
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ASGHAR, M., K. AHMED a S.S. SHAH. Renal Vein Thrombosis. European Journal of Vascular and Endovascular Surgery. 2007, roč. 2, vol. 34, s. 217-223, ISSN 1078-5884. DOI: 10.1016/j.ejvs.2007.02.017.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d ASGHAR, M., K. AHMED a S.S. SHAH. Renal Vein Thrombosis. European Journal of Vascular and Endovascular Surgery. 2007, roč. 2, vol. 34, s. 217-223, ISSN 1078-5884. DOI: 10.1016/j.ejvs.2007.02.017.