Trombóza renální žíly
Feedback

Z WikiSkript

(přesměrováno z Trombóza ledvinných žil)

Pierre Rayer

Trombóza renální žíly je poměrně vzácná koagulopatie související s nefrotickým syndromem. Poprvé byla popsána francouzským nefrologem Rayerem kolem roku 1840. [1]

Výskyt[upravit | editovat zdroj]

Incidence onemocnění u nefrotického syndromu z důvodu membranosní nefropatie se pohybuje mezi 5–62 %. [1] Onemocnění bývá ve 2/3 zastoupeno bilaterálně, v ostatních případech bývá častěji postižena levá renální žíla než pravá. [1] Muži bývají postiženi častěji než ženy. [1]

Etiologie a patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Nejčastější příčinou trombózy renální žíly je u dětí dehydratace s protrahovanou hypotenzí. U dospělých je nejčastější příčinou nefrotický syndrom. Patogeneticky trombóza renální žíly vzniká komplexní etiologii s uplatněním Virchowovy triády.

U nefrotické proteinurie dochází ke ztrátě proteinů z krevního řečiště se snížením onkotického tlaku, což dále vede k nespecifické stimulaci jaterní syntézy. Ztráty zahrnují také inhibitory koagulace (např. antitrombin III, protein S, protein C), při syntéze naopak dochází k vzestupu fibrinogenu a dalších koagulačních faktorů. Rovněž dochází k vystupňování počtu a agregaci trombocytů.

Rovněž se mohou uplatňovat trombofilní mutace – Leidenská mutace, mutace protrombinového genu, antifosfolipidový syndrom.

V některých případech dochází k mechanickému poškození renální žíly při venografii či perirenální chirurgii s trombotizací žíly.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Nemoc se projevuje nejčastěji:

  • Symptom ikona.svg bolestí v boku
  • hematurií – zejména mikroskopickou
  • levostranná trombóza může vést k trombóze levostranné gonadální žíly, která se projevuje
    • u žen jako syndrom pánevní kongesce
    • u mužů jako varikokéla až bolestivý Symptom ikona.svg otok varlete
  • nepřímým symptomem může být pěnivá moč při proteinurii nebo otoky

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • neexistuje speciální laboratorní test
  • obraz ultrazvuku břicha se liší podle doby od nástupu onemocnění
    • krátce po kompletní trombotizaci žíly dochází k edému ledviny, hyperechogenním změnám
    • v delším časovém horizontu dochází k atrofii ledviny se zánikem její funkce
  • ultrazvukový Doppler slouží k zobrazení toku v renální žíle, používá se screeningově ke kontrolám průtoku v renálním allograftu
  • zlatým standardem je CT kontrastní vyšetření
  • alternativou je užití MR angiografie

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • iniciální antikoagulační terapie parenterálním přípravkem s následným převodem na warfarin (nepoužíváme NOAC)
    • trvání minimálně 6–12 měsíců dle rekurence trombózy a perzistence rizikových faktorů (zejména nefrotické proteinurie)
  • terapii zahajujeme časně k zamezení propagace trombu a nejzávažnější komplikaci – plicní embolie
  • v indikovaných případech trombektomie, trombolýza

Ve vzácných případech (např. riziko ruptury ledvinného štěpu, nekrotizaci ledviny, karcinomu ledviny) indikujeme nefrektomii.

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

Nejdůležitějším prognostickým faktorem je normální hladina renálních funkcí v úvodu onemocnění. Mezi další prognostické faktory patří:

  • stav kontralaterální ledviny
  • rychlost nástupu onemocnění a přítomnost kolaterálního řečiště
  • adekvátnost iniciálního managementu
  • závažnost a vývoj původního vyvolávajícího onemocnění


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ASGHAR, M., K. AHMED a S.S. SHAH. Renal Vein Thrombosis. European Journal of Vascular and Endovascular Surgery. 2007, roč. 2, vol. 34, s. 217-223, ISSN 1078-5884. DOI: 10.1016/j.ejvs.2007.02.017.


Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. Skočit nahoru k: a b c d ASGHAR, M., K. AHMED a S.S. SHAH. Renal Vein Thrombosis. European Journal of Vascular and Endovascular Surgery. 2007, roč. 2, vol. 34, s. 217-223, ISSN 1078-5884. DOI: 10.1016/j.ejvs.2007.02.017.