Poranění sleziny

Z WikiSkript

(přesměrováno z Trauma sleziny)

CT projekce ruptury sleziny

Poranění sleziny je nejčastější příčinou hemoperitonea pacientů. Typický mechanizmus poranění je vysokoenergetické trauma typu dopravní nehody a pádů z výšek (obvykle jako součást polytraumat) nebo jde o přímá poranění břicha způsobená úderem či pádem na cizí předmět.[1]

Poranění sleziny mohou být fatální nejenom bezprostředně po traumatu, ale i opožděně při ruptuře subkapsulárního hematomu či pseudoaneurysmatu. V léčbě traumat sleziny se u hemodynamicky stabilních pacientů jednoznačně preferuje konzervativní či miniinvazivní postup (observace, angioembolizace) s cílem zachovat slezinu a její funkci, zejména u dětí, a to s ohledem na její imunologický význam.[2]

Slezina je uložena v levém horním kvadrantu břicha pod bránicí, zevně vlevo je chráněná 9. - 11. žebrem (Saegesserova žebra), parenchym je kryt obalem – kapsulou. Z fyziologického hlediska je slezina významným zdrojem tvorby protilátek, a to zejména proti zapouzdřeným patogenům, jako je například Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae a Neisseria meningitidis a protozoálních organizmů.[1]

Klasifikace[upravit | editovat zdroj]

Pro usnadnění klasifikace závažnosti těchto poranění se používají různé klasifikační systémy, mezi nimiž vyniká AAST (American Association for the Surgery of Trauma) a WSES (World Society of Emergency Surgery).

AAST klasifikace poranění sleziny
Grade Subkapsulární hematom Intraparenchymální hematom Lacerace Schéma
I < 10% povrchu - < 1 cm hloubky parenchymu SpleenInjuryGradeI.jpeg
II 10–50% povrchu < 5 cm 1–3 cm hloubky parenchymu SpleenInjuryGradeII.jpeg
III Subkapsulární hematom >50% povrchu Prasklý subkapsulární či intraparenchymální hematom > 5 cm > 3-cm parenchymální lacerace
  • SpleenInjuryGradeIIIa.jpeg
  • SpleenInjuryGradeIIIb.jpeg
IV + Poranění cév sleziny či aktivní krvácení uvnitř kapsuly - Parenchymální lacerace zahrnující segmentální či hilární cévy způsobující > 25 % devaskularizaci SpleenInjuryGradeIV.jpeg
V Kompletně roztříštěná slezina - + Poranění cév sleziny s aktivním krvácením i mimo slezinu do peritonea. SpleenInjuryGradeV.jpeg

[3]

WSES klasifikace
  • Mírná (stupeň I): hemodynamicky stabilní, AAST I-II → konzervativní léčba - observace;
  • Střední (stupeň II-III): hemodynamicky stabilní, AAST III-V → konzervativní léčba - observace, angioembolizace;
  • Těžká (stupeň IV): hemodynamicky nestabilní, AAST I-V → operační revize.[2]

Typy ruptur[upravit | editovat zdroj]

Traumaticky poraněná slezina

Existují dva hlavní typy ruptur sleziny v závislosti na mechanizmu a časovém průběhu krvácení.

Jednodobá ruptura (hemodynamicky nestabilní)[upravit | editovat zdroj]

U pacientů s hemodynamicky nestabilní jednodobou rupturou sleziny dochází k okamžitému krvácení po úrazu, často spojenému s výraznými klinickými příznaky hemoragického šoku a přítomností volné tekutiny v dutině břišní (hemoperitoneum). Pacienti s těmito příznaky vyžadují urgentní chirurgickou intervenci k zastavení krvácení. Tento typ ruptury může zahrnovat závažné poškození sleziny (stupně III až IV) nebo poranění hilových cév, což vyžaduje rychlou diagnostiku pomocí zaměřeného ultrazvuku (FAST) nebo diagnostické peritoneální aspirace/lavage (DPA/DPL), jak stanoví principy ATLS.

Dvoudobá ruptura (hemodynamicky stabilní)[upravit | editovat zdroj]

Dvoudobá ruptura sleziny je charakterizována počátečním menším poraněním, kdy vzniká subkapsulární hematom bez okamžitého závažného krvácení. Pacienti jsou často hemodynamicky stabilní a mohou být na základě výsledků zobrazovacích metod, jako je ultrazvuk nebo CT, monitorováni bez chirurgického zákroku. Nicméně, prasknutí kapsuly sleziny a náhlé masivní krvácení může nastat později, obvykle v rozmezí 7 až 10 dní po úrazu. Toto opožděné krvácení vede k rychlému rozvoji hemoragického šoku. Díky pravidelnému monitoringu pacientů pomocí sonografie je možné identifikovat subkapsulární hematomy včas a předcházet tak dvoudobým rupturám sleziny prostřednictvím časného chirurgického zákroku.[4][5][6]

Příznaky[upravit | editovat zdroj]

Subjektivní vnímání bolesti v levém rameni, které vzniká drážděním n. phrenicus krví v podbráničním prostoru (Kehrův příznak). Dalšími příznaky bývá Symptom ikona.svg slabost, kolaps, vyklenutí břicha, vyklenutí Douglasova prostoru (Delbetův příznak). Objevuje se Symptom ikona.svg hypotenze a leukocytóza.[4][5]

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • Anamnéza, klinické fyzikální vyšetření včetně vyšetření per rectum
  • Sonografie břicha na lůžku („bed-side“) - E-FAST (Extended Focused Assessment with Sonography in Trauma) - častá metoda první volby; jasná metoda volby u hemodynamicky nestabilních pacientů
  • CT vyšetření s intravenozním podáním kontrastní látky (zlatý standard) - u hemodynamicky stabilních pacientů
  • Kontrola koagulací a krevního obrazu[1]
  • Historicky: diagnostická peritoneální laváž

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • Konzervativní léčba - intenzivní sledování vitálních funkcí, laboratorních hodnot krevního obrazu a koagulace, klinické kontroly a pravidelné sonografické či CT kontroly břicha;
  • Angiografie/angioembolizace (miniinvazivní postup) - selektivní embolizace arteria lienalis a jejich větví intervenčním radiologem;
  • Záchovné operační výkony - splenorafie, parciální splenektomie, packing s využitím vstřebatelných sítěk, fibrinová lepidla;
  • Radikální opeační výkon - splenektomie.
    • Riziko tzv. syndromu fulminantní sepse splenektomovaných (OPSI - overwhelming postsplenectomy infection) s vysokou mortalitou v řádu hodin;
    • Nutná časná vakcinace proti opouzdřeným patogenům;
    • Rozvíjí se trombocytóza, proto je v časném pooperačním období vysoké riziko trombózy jak arteriálního, tak venózního řečiště.[1]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d HLAVÁČ, J, M KRTIČKA a D IRA, et al. Poranění sleziny - konzervativní versus operační terapie. Úraz chir [online]. 2017, roč. 21, vol. 2, s. -, dostupné také z <https://www.prolekare.cz/casopisy/urazova-chirurgie/2017-2-14/poraneni-sleziny-konzervativni-versus-operacni-terapie-63605>. 
  2. ↑ a b COCCOLINI, Federico, Giulia MONTORI a Fausto CATENA. Splenic trauma: WSES classification and guidelines for adult and pediatric patients. World Journal of Emergency Surgery. 2017, roč. 1, vol. 12, s. ?, ISSN 1749-7922. DOI: 10.1186/s13017-017-0151-4.
  3. ↑ https://radiopaedia.org/articles/aast-spleen-injury-scale
  4. ↑ a b Vladimír Pokorný (MUDr.). . Traumatologie. - vydání. 2002. 307 s. ISBN 9788072542772.
  5. ↑ a b Petr Višňa, Jiří Hoch. . Traumatologie dospělých : učebnice pro lékařské fakulty. - vydání. 2004. 157 s. ISBN 9788073450342.
  6. ↑ MAUNG, Adrian, et al. Management of splenic injury in the adult trauma patient [online]. [cit. 2024-10-19]. <https://www.uptodate.com/contents/management-of-splenic-injury-in-the-adult-trauma-patient?search=two%20phase%20spleen%20injury&source=search_result&selectedTitle=1%7E150&usage_type=default&display_rank=1>.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Poranění_sleziny&oldid=486038“