Sekundární amyloidóza sleziny (preparát)
Amyloidóza je skupina onemocnění s extracelulárním ukládáním bílkovinných depozit s různou etiologií.
Histologie[upravit | editovat zdroj]
Příčina[upravit | editovat zdroj]
Vzniká na podkladě chronického zánětu (revmatoidní artritis, IBD, chronický zánět kostí, bronchiektázie, syfilis, TBC).
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Dlouhodobě zvýšené hladiny cytokinů (IL-1, IL-6, TNF) vedou v játrech ke zvýšené produkci proteinu akutní fáze - sérového amyloidu SAA (serum amyloid-associated). SAA je v tkáních pohlcován makrofágy, následně štěpen v lysozomech na amyloidogenní peptidy, které se deponují v extracelulárních prostorech.
Makroskopie[upravit | editovat zdroj]
Slezina je zvětšená, tužší, voskovité konzistence. Na řezu matně lesklá.
Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]
Depozita amyloidu uložené v bílé i červené pulpě. Amyloid – amorfní eozinofilní hmota (v barvení HE) se může vázat na struktury folikulu – tzv. ságová slezina nebo v červené pulpě – šunková slezina.
Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]
Přesné určení typu amyloidu je pro léčbu nezbytné.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
- BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.