P53
(přesměrováno z TP53)
TP53 | |
17p13.1 | |
Asociované choroby | Syndrom Li-Fraumeni |
---|---|
Funkce | Tumor supresorový gen (klíčový pro reakci buňky na poškození DNA; "strážce genomu") |
OMIM | 191170 |
HGNC | 11998 |
Gen TP53 (Tumor protein p53) patří mezi důležité tumor supresorové geny. Jeho produkt – protein p53 funguje jako transkripční faktor a v buňce má funkci senzoru poškození DNA. Proteinu p53 se přezdívá "strážce genomu", právě pro jeho klíčovou roli v reakci na poškození genomu. Gen TP53 o velikosti cca 20kb (11 exonů) se nachází na krátkém raménku chromozomu 17 (17p13.1). Homologní formy genu TP53 byly identifikovány u většiny savců, např. u potkana (na chromozomu 10), u psa (na chromozomu 5), u prasete (na chromozomu 12).
Produkt genu TP53 – protein p53[upravit | editovat zdroj]
Protein p53 je jaderný protein (393 aminokyselin) o velikosti 53 kD, patří mezi transkripční faktory a v buňce má funkci senzoru poškození DNA. Při fyziologickém stavu je protein p53 inaktivní a v cytoplazmě je navázán na přenašeč MDM2. Při poškození DNA dojde k navození signalizační kaskády, jejímž výsledkem je fosforylace přenašeče MDM2 a uvolnění proteinu p53, čímž se aktivuje. V jádře působí na gen p21, jehož produkt působí jako inhibitor cyklin-dependentních kináz. Tím dojde k zastavení buněčného cyklu v G1 fázi, což zajistí buňce čas k reparaci. Pokud proběhne úspěšná oprava DNA, buňka může pokračovat v buněčném cyklu. Pokud je reparace neúspěšná, potom buňka navodí apoptózu (cestou signalizační kaskády proteinu BAX).[1]
Li-Fraumeni syndrom[upravit | editovat zdroj]
Gen TP53 hraje klíčovou roli v patogenezi Li-Fraumeni syndromu,[2]což je vzácný syndrom podmíněný zárodečnou mutací v tomto genu. Projevuje se velmi různorodě, především pak četnými tumory měkkých tkání (sarkomy, nádory CNS, karcinomy). Dědičnost syndromu je autozomálně dominantní s neúplnou penetrancí.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ NOVOTNÁ, Božena a Jaroslav MAREŠ. Vývojová biologie pro mediky. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 99 s. ISBN 80-246-1023-X.
- ↑ ŠÍPEK, Antonín. Syndrom Li-Fraumeni [online]. [cit. 2012-02-20]. <https://www.wikiskripta.eu/w/Syndrom_Li-Fraumeni>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- NOVOTNÁ, Božena a Jaroslav MAREŠ. Vývojová biologie pro mediky. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 99 s. ISBN 80-246-1023-X.