Syndrom epikonu
Z WikiSkript
Míšní oblast, která se nazývá epikonus, se nachází těsně nad zakončením míchy ve výši těla obratle L1. U syndromu epikonu se jedná o postižení segmentů L4–S2.
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
Syndrom epikonu je velmi vzácný, vzniká buď v důsledku intraspinální expanze nebo traumaticky.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
U syndromu epikonu nacházíme postižení v odpovídajících segmentech:
- hlavním příznakem je omezení hybnosti DK – oslabeny nebo znemožněny jsou zevní rotace a dorsální flexe v kyčli (L4–S1), dále flexe v kolenních kloubech (L4–S2), vyhasínají reflexy (L5–S2),
- patelární reflex zůstává zachován (L2–L4),
- porucha čití je spíše dispersního charakteru v dermatomech L4 a L5 – na zadní straně DK a od kolene akrálně,
- vzniká částečná porucha funkce sfinkterů – nedochází k úplné inkontinenci moči a stolice, ale měchýř a ampula se vyprazdňují pouze reflexně (spinální, automatický močový měchýř),
- co se sexuálních funkcí týče, obecně dochází erektilní dysfunkci, paradoxně je ale někdy popisován priapismus bez schopnosti ejakulace,
- v postižené oblasti vlivem ztráty neurotrofního působení je porušena inervace potních žláz – dochází k snadnému rozvoji kožních lézí a dekubitů.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
- NEUROLOGICKÁ KLINIKA 1. LF UK A VFN V PRAZE,. Neurologie – E-learning [online]. [cit. 2014-02-07]. <https://www.neuro.lf1.cuni.cz/vyuka/index.php?page=edu_elearning>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 0 s. ISBN 80-7262-160-2.
- AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-433-4.