Spermatokéla
Spermatokéla je benigní nebolestivý cystický útvar, který je vyplněný spermatickou tekutinou a může obsahovat také spermie. Obvykle se nalézá nad nebo za varletem, od varlete je však palpačně oddělený. Spermatokéla se vyskytuje u mužů v každém věku, velikost je obvykle do 10 mm, ale některé mohou být i podstatně větší. Příčina vzniku není jasná, předpokládá se, že vzniká rozšířením tubulů s následnou retencí tekutiny.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Ve většině případů je spermatokéla asymptomatická, může být odhalena při palpačním vyšetření. Větší útvar může způsobovat pocit tíhy a tlaku ve skrotu, pacienti si spermatokélu většího rozměru mohou i sami vyhmatat.
Diagnostika a diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Základem diagnostiky je anamnéza. Ptáme se pacienta na délku trvání, zajímá nás, jestli útvar vznikl v souvislosti se zánětem či s traumatem. Skrotum vyšetříme palpačně vestoje i vleže, nalézáme hmatný útvar. K potvrzení spermatokély využíváme ultrazvukové vyšetření.
V diferenciální diagnostice musíme odlišit hydrokélu, varikokélu a nádorové onemocnění v oblasti varlete či nadvarlete. Pro tumorózní nález svědčí tvrdost varlete, čím více je útvar elastický, tím je větší pravděpodobnost, že se jedná o spermatokélu. Na onkologický původ máme větší podezření u mužů mladšího věku, u nichž je incidence tumorů varlete vyšší. Bolestivost není typickým příznakem ani pro tumor, ani pro spermatokélu.
Dále nám v odlišení pomohou i nádorové markery – nabíráme alfafetoprotein, β-hCG, dále nás zajímá i hodnota laktátdehydrogenázy (sérová koncentrace LDH je vhodná pro monitorování růstu i regrese různých malignit) [1].
Terapie[upravit | editovat zdroj]
V terapii volíme mezi konzervativním a operačním řešením. U asymptomatických pacientů s menší spermatokélou obvykle nález jen sledujeme. Aspirace obsahu cysty je možná, ale tekutina se obvykle po čase opět doplní.
Symptomatické spermatokély jsou indikované k operačnímu řešení, provádíme prostou enukleaci ze skrotálního přístupu. Zákrok probíhá v celkové nebo spinální anestezii a trvá přibližně třicet minut. Po otevření obalů varlete odstraňujeme celý cystický útvar. [2].
U infertilních mužů s azoospermií volíme terapii individuálně. Obsah spermatokély totiž může být posledním možným zdrojem spermií, které bychom mohli získat k metodám asistované reprodukce.
Hlavními komplikacemi operačních zákroků je atrofie varlat a recidiva spermatokély.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ ABRAHÁMOVÁ, Jitka. Nádory varlat. Postgraduální medicína [online]. 2003, roč. 5, vol. 6, s. 599-615, dostupné také z <https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/nadory-varlat-156493>.
- ↑ . Operace hydrokély/spermatokély : Informovaný souhlas pacienta s výkonem [online] . Fakultní nemocnice Ostrava, 2013. 2 s. Dostupné také z <https://www.fno.cz/documents/informovane-souhlasy/Operace_hydrokely_spermatokely_IS_r02.pdf>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HANUŠ, Tomáš a Petr MACEK, et al. Urologie pro mediky. 1. vydání. 2015. 305 s. s. 214. ISBN 9788024630083.
- Doporučené postupy pro praktické lékaře. Hydrokéla, varikokéla, spermatokéla. 2002. s. 2-3. Dostupné také z URL <www.cls.cz/dokumenty2/os/t178.rtf>.