Prvosegmenty
(přesměrováno z Somity)
Somity anebo prvosegmenty jsou oddíly středního zárodečného listu uspořádané do páru. Základ pro všechny druhy pojivových tkání skeletního systému je mezenchym vzniklý z mezodermu.
Prvosegmenty[upravit | editovat zdroj]
Vznikají segmentací mezodermu paraaxiálního, který přechází v mezoderm laterální ploténky. Ploténka se dále rozestupuje v nesegmentovanou somatopleuru a splanchnopleuru. První pár prvosegmentů je v hlavové krajině pod kraniálním koncem chordy (20. den). Další segmentace postupuje kraniokaudálně rychlostí 3 prvosegmenty za den. Díky této skutečnosti je možné určování stáří embrya → konec 5T = 42–44párů prvosegmentů (4 okcipitální, 8 krčních, 12 hrudních, 4 lumbální, 5 sakrálních a 8–10 kostrčních).
Intermediální mezoderm[upravit | editovat zdroj]
Spojuje paraaxiální mezoderm s mezodermem laterální ploténky. Po segmentaci paraaxiálního se segmentuje i intermediální mezoderm v tzv. stopky prvosegmentů zv. nefrotomy. Nefrotomy spojují prvosegmenty s nesegmentovaným mezodermem somatopleury a splanchnopleury a jsou základ urogenitálního systému.
Hlavový mezenchym[upravit | editovat zdroj]
Vzniká z buněk gangliové lišty a je tak neuroektodermového původu.
- Je základem pro diferenciace chrupavek žaberních oblouků a pro některé kosti a svaly obličeje.
- Je nesegmentovaný a vzniká časným rozpadem nejkraniálnějších prvosegmentů a rozpadem 1. okcipitálního prvosegmentu.
Axiální skelet je tvořen mezenchymem sklerotomů a nesegmentovaným hlavovým mezenchymem.
Přeměna prvosegmentů (somitů)[upravit | editovat zdroj]
Diferenciace somitů je řízena interakcí genů z chordy, medulání trubice, mezodermu laterální ploténky a epidermis. Čtvrtý týden se každý prvosegment rozdělí na 3 části:
- dermatom = dorsolaterální → Ztrácí své epitelové uspořádání po vytvoření myotomů a mění se v mezenchym pro diferenciaci dermis a podkožního vaziva.
- myotom = mediální → Uchovávají si epitelové a segmentální uspořádání a dají vznik kosternímu svalstvu.
- sklerotom = ventromediální → Udržuje si po určitou dobu segmentální uspořádání a mění se v mezenchym přesunující se k chordě a medulární trubici.
Pro každý dermatom a myotom se zakládá příslušný segmentální spinální nerv. První 3 okcipitální a posledních 5–7 kokcygeálních prvosegmentů se rozpadají v mezenchym, aniž by vytvořily „tomy“. Díky tomu je počet obratllů nižší než počet prvosegmentů.
Vývoj svalové soustavy[upravit | editovat zdroj]
- Základem pro vývoj kosterního svalstva jsou somity;
- dorzolaterální č. somitu → diferenciace v hypaxiální oblast progenitorových buněk pro svaly končetin a tělní stěny;
- dorzomediální č. somitu → pro epaxiální svalstvo zádové;
- kosterní svalstvo – svaly příčně pruhované;
- složeno z příčně pruhovaných, syncytiálně uspořádaných svalových vláken;
- svalová vlákna → vznikají z myoblastů, které se diferencují z blastému somitů;
- myoblasty → seskupují se v myotuby → ty splývají v mnohojaderná syncytia → svalová vlákna;
- v cytoplazmě svalových vláken se diferencují žíhané myofibrily, složené z aktinu a myosinu.
Dorzální svalstvo trupu[upravit | editovat zdroj]
- Ve svých jednotlivých vrstvách mají různý původ a vývoj:
- Epaxiální svalstvo má hluboké svaly zádové – tj. m. errector trunci, všechny jeho vrstvy a složky;
- vyvíjí se z epaxiálních oddílů myotomů;
- inervovány z dorzálních větví spinálních nervů.
- V nejhlubších vrstvách je zachována segmentace, v povrchových vrstvách → splynutí materiálu ze 2 a více segmentů;
- spinokostální svaly = m. serratus post. sup. a inf.;
- na povrchu hlubokých zádových svalů, pocházejí z ventrálních výběžků myotomů, které se následně přesunuly dorzálně.
- spinokostální svaly = m. serratus post. sup. a inf.;
Ventrální svalstvo trupu[upravit | editovat zdroj]
Je z ventrálních, tj. hypoaxiálních výběžků myotomů;
- původně segmentálního uspořádání;
- zůstává zachováno v krajině hrudní (mm. intercostales);
- u dalších svalů splývání a přemísťování některých myomer z ventrální polohy do jiné, hlavně epaxiální (dorzální) → m. serratus post. sup. a inf.;
- dostávají inervaci z ventrálních větví spinálních nervů.
V krční krajině je vývoj všech postranních a prevertebrálních svalů krku z ventrálních výběžků myotomů;
- původní segmentální uspořádání → má jen drobné svalové snopce patřící k hlubokým krčním svalům;
- většína svalů krku → vznik splynutím většího počtu ventrálních myomer → má pluripotentní původ.
Břišní krajina → časné a rozsáhlé splývání myomer;
- myomery splývají v jednotnou vrstvu → ta se postupně rozdělí v 3 vrstvy svalů;
- lumbální myotomy 2.–5. segmentu → ventrální výběžky splynou a vytvoří m. quadratus lumborum.
Svalstvo končetin[upravit | editovat zdroj]
- Vzniká samostatně z hypaxiálních myotomů, které v raných stadiích vycestovaly z ventrolaterálního okraje myotomu do mezenchymového končetinového pupenu;
- v končetinovém pupenu se pak vytvoří blastém → z něho se diferencují dva základy → jeden pro dorsální svalstvo, druhý pro svalstvo ventrální;
- všechny končetinové svaly jsou inervovány z ventrálních větví spinálních nervů;
- některé svaly končetinového původu → šíří se na trup (spinohumerální a thorakohumerální svaly).
Oblast hlavy[upravit | editovat zdroj]
- Z myotomů zde vznikají 2 samostatné svalové skupiny:
- okohybné svaly → z prootických myotomů, které se diferencují nezávisle na somitech v oblasti základu oka;
- intraglosální svalstvo → vzniká ze 4 okcipitálních myotomů, které migrují ventrálním směrem.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- VACEK, Zdeněk. Embryologie pro pediatry. 2. vydání. Praha : Nakladatelství a vydavatelství JP, 1992. 313 s. ISBN 80-7066-562-9.
- SADLER, Thomas, W. Langmanova lékařská embryologie. 1. české vydání. Praha : Grada, 2011. 414 s. ISBN 978-80-247-2640-3.