Neuroektoderm

Neuroektoderm je buněčná populace z části ektodermálního zárodečného listu, která vytvoří podélný pruh a je základem pro nervovou soustavu.

Diferenciace

Vývoj CNS

Nervová soustava se vyvíjí z neuroektodermu, jehož základem je medulární ploténka. Ta se tvoří v mediální čáře na dorzální straně zárodečného terčíku a začíná se odlišovat buňkami neuroektodermu. Sahá od předního konce zárodečného terčíku po Hensenův uzel, kolem kterého se okraje rozbíhají kaudálně, prohlubuje se v brázdu ohraničenou rty (valy), brázda se uzavře a vytvoří se medulární trubice (M.T.). Růst pokračuje od 4. somitu kraniálně rychleji a kaudálně pomaleji. Na obou koncích medulární trubice se vytvoří neuroporus anterior et posterior. Kraniální hlavový konec M.T. se diferencuje ve 3 části:

• prozencefalon
• mezencefalon
• rhombencefalon;

Stěna medulární trubice je z neuroektodermu. Strop je vrstva buněk, základem je lamina epithelialis choroidea ventriculi quarti, nejorálnější konec je ztenčená lamina terminalis.

Gangliová lišta

Vývoj a další diferenciace

Vzniká před uzavřením medulární trubice při okraji brázd, kde se diferencují neuroektodermové buňky. Vytvoří se souvislý pás, který se později rozdělí na dva buněčné pásy po okrajích trubice. Lišta je základem spinálních ganglií.

Kraniálně sahá po zadní konec rhombencephala a je základem pro ggl. nervi IX., XI., pak pokračuje kraniálně a tvoří základ ggl. nervi V., VII.. Kaudálně se prodlužuje oproti medulární trubici, záhy se lišta segmentuje a tvoří základ ggl. spinale. Svazky vláken do M.T.: zadní kořeny. Zbytek gangliové lišty se rozpadá v mezenchym, který se stává součastí hlavového mezenchymu. Vyvinou se z ní dále:

• vegetativní ganglia, jejichž buňky – sympatikoblasty – cestují do organismu, např. mesenteriem do trávicí trubice a vytvoří intramurální ganglia
• pigmentové buňky vytvoří mateřská znaménka
• buňky se stávají součástí chrupavkového blastému žaberních oblouků
• vyvíjí se z toho i odontoblasty, které cestují na povrch zubní papily
• sympatikoblasty zakládají i dřeň nadledviny (nemají tam výběžky).

Ve 3. týdnu vývoje se stává trojvrstevným vytvořením třetího zárodečného listu – mezodermu.

Chorda dorsalis

Představuje primitivní osu embrya, pak z ní vznikají nuclei pulposi meziobratlových plotének. Chorda dorsalis je jakýsi induktor pro proliferaci buněk v ektodermu nad ní. Od okolního ektodermu se začne odlišovat buňkami neuroektodermu a vytváří se tak neurální ploténka z víceřadého cylindrického epitelu (dává vznik CNS a crista neuralis). Neurální ploténka je v kraniální části široká (základ mozku), kaudálně se zužuje (mícha), sahá od předního konce zárodečného terčíku až po primitivný uzel. 18. den se neurální ploténka ve středu vchlipuje (proces neurulace), vzniká neurální brázdaa kolem ní neurální valy, uzavírá se kraniokaudálně – neuroporus anterior et posterior. Po spojení neurálních valů uprostřed zůstane medulární trubice.

Odkazy

Související články

• Třetí týden vývoje zárodku

Externí odkazy

• Neuroektoderm
• Deriváty neuroektodermu

Použitá literatura

• VACEK, Zdeněk. Embryologie pro pediatry. 2. vydání. Praha : Nakladatelství a vydavatelství JP, 0000. 313 s. ISBN 80-7066-562-9.

• SADLER, Thomas, W. Langmanova lékařská embryologie. 1. české vydání. Praha : Grada, 2011. 414 s. ISBN 978-80-247-2640-3.