Slinné žlázy
(přesměrováno z Slinná žláza)
Dutina ústní obsahuje malé slinné žlázy ve slizničním vazivu a velké slinné žlázy, které jsou uloženy kolem dutiny. Mezi velké slinné žlázy patří: glandula parotis (příušní žláza), glandula submandibularis (podčelistní) a glandula sublingualis (podjazyková).
Obecná histologie žláz[upravit | editovat zdroj]
Obecná charakteristika[upravit | editovat zdroj]
Velké slinné žlázy jsou obaleny pouzdrem, které je tvořeno hustým kolagenním vazivem. Z pouzdra vybíhají vazivová septa, která dělí žlázu na jednotlivé lalůčky (lobuli). V septech probíhají četné cévy a nervová vlákna. Jedná se o žlázy exokrinního typu, což znamená, že sekret, který produkují, je dopraven systémem vývodů do cílového místa. Jsou tedy složeny ze systému vývodů a složky sekreční, která je tvořena exokrinními buňkami. Tyto buňky jsou dvojího typu – serózní a mucinózní. Podle převažujícího počtu daného typu buněk rozlišíme, o jaký typ žlázy se jedná.
Serózní buňky[upravit | editovat zdroj]
Serózní buňky tvoří serózní alveoly (aciny). Tyto buňky mají obvykle pyramidovitý tvar, jsou bazofilní, mají světlé jádro lokalizované v centrální části buňky, svojí širokou bazí nasedají na bazální laminu a v apikální části se vyskytují zymogenní granula, která tyto buňky uvolňují exocytózou. V oblasti pod jádrem mají bohatě vyvinuté endoplazmatické retikulum, což značí, že secernují proteiny. Mají mohutně vyvinutý Golgiho komplex a málo mitochondrií.
Mucinózní buňky[upravit | editovat zdroj]
Mucinózní buňky jsou typické hlen secernující buňky. Jsou kubického nebo cylindrického tvaru a tvoří mucinózní tubuly. Jádra mají oválná, uložená v bazi. Stejně jako serózní buňky, i tyto buňky produkují proteiny a mají bohatě vyvinuté endoplazmatické retikulum, Golgiho komplex a navíc se zde nacházejí četné mitochondrie. V apikální části se vyskytují světlá mucinózní granula.
Vývody[upravit | editovat zdroj]
Systém žlázových vývodů začíná vsunutými vývody, které jsou vystlány mezotelem. Spojují se ve vývody intralobulární, vývody žíhané. Buňky, které vystýlají žíhané vývody mají eosinofilní cytoplazmu a v bazální oblasti podélné žíhání, které tvoří tzv. bazální labyrint. Jsou to záhyby buněčné membrány, na kterých se uskutečňuje aktivní přenos iontů pomocí sodíkové pumpy. Kolmo k lamině basalis jsou orientovány četné mitochondrie. Žíhané vývody se spojují ve vývody interlobulární, uložené v tenkých septech, které oddělují jednotlivé lalůčky slinných žláz. Jsou vystlány jednovrstevným cylindrickým epitelem. Interlobulární vývody se dále spojují, tvoří vývody lobární a nakonec jeden hlavní vývod. Ve větších vývodech se vyskytuje epitel vrstevnatý cylindrický. Hlavní vývod, který ústí do ústní dutiny je vystlán epitelem vícevrstevným dlaždicovým nerohovějícím.
Myoepitelové buňky[upravit | editovat zdroj]
Žlázy obsahují i myoepitelové buňky, což jsou ploché epitelové buňky, které leží mezi bazální laminou a sekreční buňkou, kterou obemykají svými tenkými výběžky. Obsahují aktinová a myosinová filamenta, která jim umožňují schopnost kontrakce. Výběžky mírně,,zmáčknou" sekreční buňku, aby se sekret rychleji vypudil. Díky přítomnosti filament odpovídajících za kontrakci se tento typ buněk označuje jako svalový epitel (má stejnou strukturu jako buňky hladké svaloviny).
Velké slinné žlázy[upravit | editovat zdroj]
- inervace z ganglion pterygopalatinum
- produkují na základě nervového podnětu
- cévní zásobení zabezpečuje a. fascialis (podčelistní žláza), a. temporalis superficialis (příušní žláza), a.lingualis (podjazyková žláza) a v. jugularis externa
- glandula sublingualis – seromucinózní s převahou mucinózní složky
- hl. vývod této žlázy vyúsťuje spolu s vývodem gl. submandibularis na dně dutiny ústní na sliznicové papile - caruncula sublingualis
- glandula submandibularis – seromucinózní s převahou serózní složky
- vývod žlázy - ductus submandibularis - vyústění má společné s gl. sublingualis - caruncula sublingualis
- glandula parotis
- 90% serózní, 10% mucinózní
- vývod - ductus parotideus (vyústění do vestibulum oris na úrovni druhé stoličky)
- žlázou prochází nervus facialis, ale neinervuje ji, pokračuje k mimickým svalům
- inervace z ganglion oticum skrze nervus auriculotemporalis
- Mnemotechnická pomůcka
- pa-ro-tis = se-ró-zní
- sub-man-di-bu-la-ris = se-ro-mu-ci-nó-zní
- sub-lin-gua-lis = mu-ci-nó-zní
Malé žlázy[upravit | editovat zdroj]
- inervace z ganglion pterygopalatinum
- produkce slin je nepřetržitá
- všude v ústní dutině (glandulae labiales, buccales, molares, palatinae, linguales)
Syntopie[upravit | editovat zdroj]
- žlázy submandibulární – mimo dutinu ústní, podél musculus mylohyoideus
- žlázy sublinguální – uvnitř dutiny ústní
- Klinické poznámky
- sialogram – kontrastní zobrazení slinných žláz s vývody
- vývod může být ucpán kamenem: sialolithiasis
- slinivka břišní má podobnou strukturu, z této podobnosti je proto odvozen její název (slinivka)
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Inervace slinných žláz
- Gl. parotis (SFLT)
- Glandula parotis (obrázek)
- Parotis (preparát)
- Glandula submandibularis
- Glandula submandibularis (obrázek)
- Submandibularis (preparát)
- Glandula sublingualis (obrázek)
Procvičování histologických preparátú[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- MARTÍNEK, J. a Z. VACEK. Histologický atlas. 1. vydání. Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2393-8.
- KONRÁDOVÁ, V. , J. UHLÍK a L. VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. H&H, 2000. ISBN 80-86022-80-3.