Rhinitidy
Rhinitida (rýma) je zánětlivé onemocnění nosní sliznice.[1] Při rhinitidě je postižena celá sliznice HCD – v menší či větší míře jsou tedy vždy postiženy i vedlejší nosní dutiny a hovoříme o rhinosinusitidě.
Klasifikace[upravit | editovat zdroj]
Rhinitidy se dá dle průběhu rozdělit na akutní a chronické. Mezinárodní konsensus z roku 1995 klasifikuje rhinitidy podle etiologie následujícím způsobem:[2]
| Alergická |
|
| Infekční |
|
| Ostatní |
|
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Do obrazu rhinitidy obecně patří snížená nosní průchodnost až obstrukce, 
výtok z nosu (rhinorea), kýchání, svědění, bolesti hlavy, hyposmie nebo anosmie. Kromě toho mohou být přítomné příznaky charakteristické pro jednotlivé druhy rhinitid různé etiologie.
Alergická rýma[upravit | editovat zdroj]
Symptomy mohou být persistentní (celoroční) nebo intermitentní (sezónní), dle stupně tíže se rozlišuje mírná, středně těžká a těžká alergická rýma.
Charakteristická pro alergickou rhinitidu je vodnatá sekrece z nosu, kýchání a svědění, zarudnutí nebo v akutní fázi i prosáknutí sliznic. Mohou se vyskytovat také oční nebo průduškové obtíže.
Infekční rýma[upravit | editovat zdroj]
Infekční rýma virové etiologie se obvykle projevuje vodnatou sekrecí z nosu po dobu 5-7 dnů.
Bakteriální zánět většinou vzniká jako superinfekce virového onemocnění. Charakteristická je pro ně blokáda ostiomeatální jednotky (oblasti v meatus nasi medius, kde ústí sinus maxillaris, sinus frontalis a cellulae ethmoidales anteriores). Dojde-li k uzavření ostií paranazálních dutin, vznikne bakteriální sinusitida. Akutní bakteriální rhinosinusitida trvá do 12 týdnů, projevuje se bolestí a tlakem postižené dutiny (u dospělých nejčastěji maxilární sinusitida, u dětí etmoiditida), při rinoskopii stéká ze středního průchodu hnis. Pokud zánět přetrvává po dobu delší než 12 týdnů, jde o chronickou bakteriální rhinosinusitidu. Má podobné klinické příznaky jako akutní, někdy se může projevit pouze zhoršením chronické bronchitidy nebo bronchiálního astmatu.
Mykotické rhinosinusitidy se vyskytují u nemocných s poruchou imunity nebo dlouhodobou imunosupresivní terapií. Klinický obraz odpovídá bakteriální infekci, na léčbu ATB ale nereaguje.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Zásadní je anamnéza s uvedením počátku, doby trvání, frekvence a okolností vzniku příznaků, je nutné se také zaměřit na rodinnou anamnézu a faktory životního prostředí. V rámci diagnostiky může být provedeno ORL vyšetření včetně endoskopie nosu a nosohltanu, vyšetření pomocí zobrazovacích metod (semiaxiální snímek vedlejších dutin nosních, event. CT), alergologické testy, kultivace, cytologie, dále vyšetření mukociliární funkce (např. sacharinový test), nosní průchodnosti (rinomanometrie) a vyšetření čichu.[2]
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Terapeutický postup záleží na etiologii a stupně závažnosti onemocnění. V případě alergické rýmy je nutné omezit styk s alergenem, aplikují se lokální kortikoidy (v těžkých případech i na omezenou dobu systémově) a antihistaminika, event. imunoterapie. U virových rhinitid se používají dekongesční látky (maximálně 7 dnů). Pro léčbu bakteriálních rhinitid je typické použití antibiotik a dekongesčních látek, v případě potřeby může být provedena punkce sinus maxillaris. U rhinitid plísňové etiologie se uplatňuje systémová nebo lokální antimykotická terapie.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ NZIP. rýma [online]. ©2024. [cit. 22.11.2024]. <https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/362>.
- ↑ a b SMILEK, Pavel. ZÁNĚT SLIZNICE NOSNÍ DUTINY. INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI [online]. 2004, roč. 2, s. 70-73, dostupné také z <https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2004/02/05.pdf>. ISSN –.
