Makrofágy
(přesměrováno z Retikuloendoteliálním systémem)
Makrofágy jsou buňky imunitní soustavy, které vznikají z monocytů vcestováním do tkání. [1] Jsou to profesionální fagocyty, tzn. buňky schopné fagocytózy. Jsou součástí nespecifické imunity. Účastní se zánětlivé reakce.
Vývojová řada[upravit | editovat zdroj]
Myeloidní progenitor v kostní dřeni se mění na myeloidní prekurzor. Z dřeně do krve přestupují jako nezralé buňky předurčené k migraci z krve do tkání a tělních dutin, kde se přeměňují ve tkáňové makrofágy.
Mezi tkáňové makrofágy patří:[1]
Z některých makrofágů se stávají dendritické buňky. Makrofágy žijí dlouho a přechází do různých aktivačních stádií.
Funkce[upravit | editovat zdroj]
Fagocytují pozůstatky vlastních buněk zahynulých apoptózou a nekrózou. Zabíjejí intracelulární i extracelulární bakterie. Makrofágy jsou plně funkční až po aktivaci signály, které jim poskytují T-lymfocyty ve formě cytokinů (interferon-γ, TNF). Mezi jejich hlavní funkce patří:
- fagocytóza;
- prezentace antigenu – předkládání antigenu T-lymfocytům;
- produkce cytokinů a modulátorů – IL-1, IL-8, IL-12, TNF, GM-CSF, interferony.
Na povrchu makrofága se nacházejí různé receptory a makromolekuly (HLA I. a II. třídy, receptory pro komplement, Fc-receptory).
- Mononukleární fagocytární systém (MFS)
Někdy taky označovaný jako RES (retikuloepiteliální systém). Jedná se o soubor všech makrofágů v různých tkáních. Předpokládala se jejich shoda s buňkami retikulárního vaziva, to však nebylo prokázáno.
Podle vzhledu granul, které byly fagocytovány, nebo v jakém orgánu se makrofágy vyskytují, se nazývají:
- siderofágy – fagocytovaný hemoglobin (rezavý pigment);
- koniofágy – v plicích, fagocytovaný prach (černý amorfní pigment);
- Kupfferovy buňky – makrofágy jaterních sinů;
- mikroglie – makrofágy ve tkáních CNS.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Makrofágy [online]. Poslední revize 2009-02-19, [cit. 2010-11-11]. <https://web.archive.org/web/20160306065550/http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Makrofág>.