Resorpce zubu

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v neděli 17. června 2018 v 10:35.

Resorpce zubu je proces při kterém dochází k odbourávání tvrdých zubních tkání buňkami podobnými osteoklastům.Resorpce může být fyziologický nebo patologický proces.

• Fyziologický - dochází k resorpci v průběhu prořezávání stálých zubů. V tomto procesu jsou odbourávány kořeny dočasných zubů.
• Patologicky - resorpce zubu je vyvolaná vnější noxou.

Etiologie

Vznik resorpce je vyvolán vnější noxou. Ta může být mechanické, chemické nebo termické povahy. Poté je ještě nutná přítomnost faktorů, které budou vliv těchto nox udržovat. Tím je zánět, který je buď endodontického nebo parodontologického původu.

Faktory	Mechanické	Chemické	Termické
	Subluxace, replantace, abraze, tlak (retinovaný zub, cysta), ortodontická léčba	bělení	preparace bez chlazení (to nevim, teĎ mě to napadlo)

Pro vznik resorpce je klíčové narušení procesu mineralizace nebo hypermineralizace nemineralizovaných tvrdých zubních tkání – predentinu a precementu. Poté již může na cement nebo dentin adherovat odontoklast, které tyto tkáňě resorbuje. Odontoklast je buňka blízká osteoklastu. Vzniká diferenciací v kostní dřeni nebo v krevním oběhu aktivací prostřednictvím endotelu. V procesu aktivace odontoklastů a resorpce hrají klíčovou roli zejména interleukin 1α,a v menší míře také interleukin 1β a TNF-α.

Dělení

Resorpce dělíme na externí a interní.

Externí

Povrchová resorpce

Dochází zde k poškození periodontia. Typicky dochází k tomuto poškození v počátku ortodontické léčby, při replantaci zubu nebo u abradovaných zubu. Defekt se hojí tvorbou sekundární cementoidní tkáňě. Ke vzniku zánetu nedochází.

Zánětlivá resorpce

Dochází k poškození periodontia a povrchu kořene zubu se současným průnikem bakterií. S timto typem se často setkáváme u replantovaných zubů, u kterých nebyla dostatečně odstraněna gnangrenozní pulpa, nebo u chronických periapikálních zánětů.

Ankyloza

Dochází zde k rozsáhlemu poškození povrchu kořene zubu. uvolněné a novotvořené růstové faktory indukují tvorbu kostní tkáně, která v tomto případě převládne nad tvorbou periodontálních ligament. Klinicky se ankyloza projevuje ztrátou fyziologické pohyblivosti zubu a vznikem infraokluze.

Cervikální resorpce

K resorpci dochází v oblasti krčku pod úrovní epitelového úponu. Resorpce je indukovaná typicky bělením nebo úrazem.

Idiopatická resorpce

Tvoří ji solitární ložisko nebo je mnohočetná. Může být součástí Pagetovy choroby, hypokalcemie, hypofosfatemie, a hyperparathyroideismu

Interní

Vyvolávající noxou bývá často zánět nebo úraz spojený s hemoraghií. Při tomto procesu dochází k poškození vrstvy odntoblastů. Nejčastěji jsou takto postiženy horí řezaky, kde často dochází k úrazu s hemoraghii. Následně vzniká granulom, přičemž pulpa zůstává vitální a proces je tak asymptomatický. V případě, že je proces lokalizovaný v oblasti krčku, může granulom prosvítat pod sklovinou jako tzv. pink spot.

Odkazy

• Eroze
• Atrice
• Abraze
• Klínvitý defekt

Použitá literatura

• MINČÍK, Jozef, et al. Kariologie. 1. vydání. Praha : Stomateam s.r.o, 2014. 255 s. ISBN 978-80-904377-2-2.