Růst a hojení kosti

Z WikiSkript


Kost vzniká přestavbou pojivové tkáně (vaziva a chrupavky) v procesu zvaném osifikace.

Kosti rostou v průběhu života do šířky a do délky.

Růst kostí do délky[upravit | editovat zdroj]

Růstové ploténky ruky - ukazatel kostního věku

Kost roste do délky v místě zvaném epifýzová nebo růstová chrupavka (ploténka). Nachází se mezi epifýzou a diafýzou a udržuje se po celou dobu růstu kosti. V dlouhých kostech jsou typicky dvě růstové chrupavky, v plochých a krátkých kostech jedna.

Aktivita růstové chrupavky je ovlivňována zejména hormony. Aktivovaná je růstovým hormonem a tlumena hormony pohlavních žláz. Brzký nástup puberty u děvčat vede k dřívějšímu ukončení činnosti růstové chrupavky, která osifikuje a její funkce je ukončena. K uzávěru růstové chrupavky dochází mezi 14. až 24. rokem života, zůstává po ní pouze epifýzová linie, která je patrná po celý život.

Proximální a distální epifýzové chrupavky dlouhých kostí se na růstu nepodílejí stejnou mírou. Zpravidla je v růstu jedna z nich aktivnější a kost u ní roste rychleji a více, než u druhé chrupavky. V pažní kosti a kostech lýtka je aktivnější proximální růstová chrupavka. V kostech předloktí a v kosti stehenní je aktivnější chrupavka distální.

Růst kosti do šířky[upravit | editovat zdroj]

Do šířky roste kost z periostu, místy i endostu, mechanismem apozice (zvětšování objemu přibýváním nebo přikládáním nových vrstev). Pouze tímto mechanismem by však během růstu nedošlo k zachování tvaru a proprce. Proto je apozice na několika místech doplněna odbouráváním kosti, resorpcí (zajišťují ji osteoklasty), a to jak z periostu, tak z endostu.

U plochých lebečních kostí, jsou během růstu (probíhá z míst švů) tvar a zakřivení (měnící se se zvětšováním poloměru zakřivení) upravované apozicí z periostu na vnější straně kosti a resorpcí při endostu vnitřní strany.

Regulace růstu[upravit | editovat zdroj]

Růst kosti je ovlivňován genetickými, hormonálními, nervovými, mechanickými a nutritivními faktory.

Hormonální regulace[upravit | editovat zdroj]

Tyroxin stimuluje růst kosti v raném období života. Parathormon ovlivňuje aktivitu osteoklastů, mobilizuje vápník a fosforečnany. Kalcitonin brzdí resorpci kostní hmoty (matrix). Zajímavé je, že ženský pohlavní hormon estradiol je u obou pohlaví nepostradatelný pro růstový zrychlení v pubertě, je zodpovědný za časové udržení růstu (ovlivňuje zánik růstových chrupavek).

Regulace mechanickou aktivitou[upravit | editovat zdroj]

Zásadní význam má axiálnyí tlak způsobený tahem periostu, svalů probíhajících přes klouby, tahem kloubních pouzder, statickým zatížením (hmotnost těla). Zvýšení tlaku může vést k omezení až zástavě růstu kosti do délky. Abnormální tlak (vyvolaný např. tumorem) vede k erozi kosti. Snížení tlaku vede k urychlení růstu, ale velmi výrazné snížení způsobí zpomalení. Ztráta běžné zátěže (např. u dlouhodobě imobilizovaných pacientů) vede k demineralizaci.

Hojení kosti[upravit | editovat zdroj]

Sekundární hojení[upravit | editovat zdroj]

Pokud pevnost kostní tkáně neodolá, dochází ke zlomení kosti. Do tohoto typu hojení se řadí i přirozené hojení zlomenin. Při hojení se nejprve vytvoří jizva z vaziva, z chrupavky, později se zlomeninová štěrbina přemostí kostěnou jizvou (kostěný callus). Callus je nejprve složen z trámečků vláknité kosti a je široký a hrubý. Následně dochází k přestavbě a v průběhu několika měsíců se obnoví původní tvar kosti a lamelární architektura.

Primární hojení[upravit | editovat zdroj]

Ve zlomeninové štěrbině může pomocí operační osteosyntézy (pomocí dlah a šroubů) hned bez mezistupňů vzniknout lamelární kost. Musí být dosažena optimální adaptace (rozestup méně než 1 mm) a stabilní fixace konců zlomeniny. Lamely se nejprve uspořádají paralelně se štěrbinou (kolmo k podélné ose kosti) - štěrbinové hojení. V průběhu přestavby provrtají osteoklasty tyto napříč postavené lamely a konce zlomeniny se spojí (stmelí) novými osteony.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2., uprav. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 1. ISBN 80-7169-970-5.
  • GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA, et al. Základy anatomie 1. 1. vydání. Praha : Galén, 2006. 105 s. ISBN 80-7262-112-2.
  • LÜLLMANN-RAUCH, Renate. Histologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2012. 576 s. ISBN 978-80-247-3729-4.