Prevence alergií
Alergeny jsou látky, které u jedince mohou vyvolat alergickou reakci, která se může klinicky manifestovat jako:
- Anafylaxe,
- Alergická rinitida,
- Alergická konjunktivitida,
- Asthma bronchiale,
- Urticaria,
- Atopický ekzém,
- Kontaktní ekzém.
Prevence[upravit | editovat zdroj]
Prevence je součástí komplexu opatření směřujících ke snížení výskytu alergických onemocnění. Tato opatření můžeme dělit na:
- Obecná opatření jsou opatření, která se týkají celé populace. Snížit výskyt alergických reakcích se snaží pomocí podpory pozitivních faktorů (vhodná strava, kontakt s mikroby, dostupnost lékařské péče) a eliminací negativních faktorů (kouření, nezdravý životní styl, nezdravé bydlení, znečištěné ovzduší, kontakt s alergeny – domácí zvířata, roztoči, plísně, pyly).
- Cílená opatření se týkají jedinců, u kterých je vyšší riziko vzniku alergie. Podle toho, ve které fázi zasahují do vzniku onemocnění, rozlišujeme:
Primární prevence[upravit | editovat zdroj]
Primární prevence má zabránit vzniku senzibilizace in utero a také v časných fázích po porodu. Rizikovou skupinou jsou jedinci, jejichž oba rodiče jsou alergici, nebo jeden z rodičů a starší sourozenec je alergik. I v amniové tekutině můžeme prokázat mateřské alergeny. Dostávají se tak do přímého kontaktu s kůží plodu, mohou se dostat do plic a také jsou polykány. V rámci prevence jsou doporučována tato opatření:
- Životní prostředí:
- žádné kouření, ani pasivní;
- eliminovat nebo odstranit expozici alergeny (domácí zvířata, roztoči, plísně);
- odstranit zvlhčování v bytech;
- zamezit vlivu polutantů (oxidy dusíku a síry atd.).
- Výživa:
- kojení minimálně první 4 měsíce po porodu;
- nemléčné přípravky podávat až po 4 měsíci.
Sekundární prevence[upravit | editovat zdroj]
Prevence zaměřená na jedince, u kterých již došlo k alergické senzibilizaci. Její snahou je zabránit rozvoji alergického zánětu. Skládá se z několika složek:
- Ekologická intervence:
- Eliminace alergenů, ale i spouštěčů alergických potíží v prostředí. Doporučeno je pravidelné větrání (s výjimkou období smogu a pylu), časté vytírání podlah navlhko, odstranit koberce a záclony, často prát lůžkoviny, nekouřit a nechovat domácí zvířata v bytě. Občasným zmražením látkových dětských hraček v mrazničkách dosáhneme usmrcení roztočů v nich obsažených.
- Imunologická intervence:
- Spočívá především v alergenové imunoterapii a jedná se o kauzální léčbu alergie pylové, roztočové, hmyzí, zvířecí i plísňové. Tato léčba účinně zasahuje do procesu senzibilizace a je-li správně indikována a prováděna, její léčebný efekt přetrvává až 5 let po ukončení léčby.
- Farmakoterapie:
- antihistaminika,
- kortikosteroidy,
- nesteroidní farmaka.
Terciární prevence[upravit | editovat zdroj]
Týká se alergiků s manifestními projevy a její snahou je zmírnit symptomy nemoci, navodit klidový stav, předcházet vzniku akutního zhoršení a případně i dalších komplikací.
- Kontrola prostředí:
- eliminovat z domácího i pracovního prostředí látky, které by mohly přispívat ke spuštění alergie, ale i alergeny, na které byly imunologické testy negativní.
- Preventivní farmakoterapie:
- má význam u recidivujících nebo chronických forem. Patří sem steroidní i nesteroidní farmaka a antihistaminika.
- Alergenová imunoterapie.
- Rehabilitace, rekondice (ozdravné pobyty v lázeňských zařízeních, u moře, na horách, dechová cvičení – hra na flétnu, plavání).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ŠPIČÁK, V. a P. PANZNER. Alergologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2004. ISBN 807262265X.
- ČÁP, Petr a Miroslav PRŮCHA. Alergologie v kostce. 1. vydání. Praha : Triton, 2006. ISBN 80-7254-779-8.