Prekancerózy děložního hrdla
Prekancerózy děložního hrdla[1][2] jsou intraepitelové preinvazivní léze, které pomalu progredují v invazivní karcinom. Tento vývoj trvá asi 10–15 let[1].
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Klasifikace[upravit | editovat zdroj]
Ke klasifikaci cytologického nálezu se používal systém Bethesda 2001, k histologické klasifikaci se používalo dělení na CIN 1, CIN 2 a CIN 3. V současné době je dělení sjednoceno pod systém Bethesda[1]. Systém Bethesda 2001 má 97% specifitu; ovšem falešná negativita je 15–40 %. To je důvod, proč se vyšetření opakují každý rok s cílem objevit v předchozích letech falešně negativní léze, ačkoliv progrese trvá cca 10–15 let[1].
Rozlišují se léze dlaždicobuněčného epitelu a léze cylindrického epitelu.
Dlaždicobuněčný epitel[upravit | editovat zdroj]
Podle nálezu se rozlišuje[1]:
- normální nález (negative for intraepitelial lesions or malignity, NILM);
- atypický dlaždicobuněčný epitel (atypical squamous cells, ASC), případně atypický dlaždicobuněčný epitel nejasného významu (atypical squamous cells of undetermined significance, ASC-US) a atypický dlaždicobunečný epitel, u něhož nelze vyloučit high-grade léze (atypical squamous cells – cannot exlude HSIL, ASC-H);
- Low-grade skvamózní intraepiteliální neoplazie (LSIL) – odpovídá staré histologické klasifikace CIN 1 (léze postihující pouze bazální 1/3);
- High-grade skvamózní intraepiteliální neoplazie (HSIL) – spojuje v sobě CIN 2 (bazální 2/3 sliznice) a CIN 3 (více než bazální 2/3 sliznice, tj. carcinoma in situ, CIS) histologické klasifikace;
- invazivní karcinom.
Mezi prekancerózy patří LSIL a HSIL.
Cylindrický epitel[upravit | editovat zdroj]
Podle nálezu rozlišujeme[1]:
- normální nález (NILM);
- atypický cylindrický epitel blíže nespecifikovaný (atypical glandular cells not otherwise specified, AGC-NOS);
- atypický cylindrický epitel podezřelý z carcinoma in situ nebo invazivního karcinomu (atypical glandular cells suspicious for AIS or cancer, AGC-neoplastic);
- adenokarcinom in situ (adenocarcinoma in situ, AIS);
- invazivní adenokarcinom.
Rizikové faktory[upravit | editovat zdroj]
Pro léze dlaždicobuněčného epitelu je hlavním rizikovým faktorem chronická infekce HPV, se kterým souvisí i ukazatele rizikového sexuálního chování (pohlavně přenosné infekce, zejména chlamydie a HSV-2, promiskuita – více než 6 životních partnerů, časná koitarché, vysoký počet porodů, hormonální antikoncepce)[1]. Ve stádiu LSIL (CIN 1) je většinou imunitní systém schopen léze zničit[1]. Pokud je však imunitní systém nějak poškozen, léze progreduje do stádia HSIL (CIN 2 a CIN 3) a dále do invazivního karcinomu. Proto mezi další rizikové faktory patří imunosuprese, imunoinkompetence a kouření.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Prekancerózy v gynekologii
- Prekancerózy v dermatologii
- Ošetření prekanceróz gynekologických nádorů
- Prevence gynekologických nádorů
- Nádory děložního hrdla
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h SLÁMA, Jiří. Prekancerózy rodidel [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 13.2.2014.
- ↑ ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2008. 390 s. s. 179-213. ISBN 978-80-7262-501-7.