Postižení ledvin u diabetes mellitus

Makroangiopatie[upravit | editovat zdroj]

Postižení velkých tepen (a. renalis a její větve až po aa. arcuatae) – ateroskleróza.

Jedná se o diabetické nefropatie – postižení arteriol (hyalinizace vas afferens i efferens) a kapilár glomerula (diabetická glomeruloskleróza).

Nodulární glomeruloskleróza Kimmelstielova-Wilsonova

Ztluštění bazálních membrán glomerulárních kapilár (více kolagenu, méně GAG – roste permeabilita) a zvětšení glomerulů;
zmnožení mesangiální matrix mezi glomerulárními kapilárami, matrix má podobu eozinofilní hmoty podobné hyalinu, je PAS+, zpočátku je difuzní, později tvoří v části glomerulů uzly (uzlovitá diabetická glomeruloskleróza Kimmelstielova-Wilsonova);
v pokročilejších stadiích se pod parietálním listem Bowmanova pouzdra a pod glomerulárními kapilárami objevují tzv. insudativní léze (kapkovitá depozita plazmatických proteinů s lipidy).

Zpočátku je patrná hyperemie ledviny, později jemné granulování povrchu a mírné zmenšení velikosti, terminálně dochází k obrazu tzv. end-stage kidney – afunkční silně atrofická ledvina s hrubě granulovaným povrchem, špatně sloupnutelným pouzdrem a setřelou kresbou bez rozeznatelné kůry a dřeně.

Zánětlivé – častější pyelonefritis až hnisavá nekróza papil;
dystrofické – střádání glykogenu v buňkách proximálního tubulu (objemná, světlá cytoplazma – tzv. Armaniho zóna), steatóza buněk a ztluštění tubulárních bazálních membrán, fibróza intersticia, popř. přítomnost lipofágů v intersticiu;
funkčními důsledky jsou vznik renální hypertenze (nadprodukce reninu při snížené perfuzi ledvin) a proteinurie (až rozvoj nefrotického syndromu s renálním selháním).