Postižení jater u infekčních nemocí
EBV
- hepatomegalie, jaterní testy jsou rutinní
- u pneumokokové pneumonie a u enteroviróz často vzniká parainfekční postižení jater
- mírná elevace ALT je i u erythema migrans u Lymské borreliózy
HSV, VZV
- můžou játra poškodit hlavně u osob se sníženou obranyschopností
Malárie
Horečka dengue
Horečka dengue je virová choroba, kterou způsobuje Flavivirus (Arboviry) přenášený komáry. Způsobena viry DENV1-4 (čtyři subtypy). Vyskytuje se v tropické Asii, Africe a Střední a Jižní Americe. Postihuje převážně mladé osoby včetně dětí.
Inkubační doba je 3–7 dní, potom nastupuje náhlý febrilní stav trvající 3–6 dní.[1] Častý je dvojfázový průběh. První fázi provází vysoké horečky a úporné myalgie a artralgie (breakbone fever). Ve druhé fázi se většinou objevuje makulopapulózní exantém, který je nejvíce vyjádřen na trupu, bez postižení plosek i dlaní. Současně dochází ke zvětšování krčních uzlin. Komplikací může být myokarditida či poškození nervové soustavy.[2]
Hemoragická forma se projevuje krvácivými projevy na kůži, může být provázena ascitem, zvracením, bolestí břicha; progrese se projeví hypotenzí, hypovolémií a šokem. Příčinou je opakovaná nákaza jiným sérotypem viru. [2]
Primoinfekce většinou samoúzdravná, riziková je reinfekce jiným kmenem, poté se zvyšuje riziko DHF (hemoragické formy). Vzhledem k neúplné protekci po prodělání dochází k tzv. ADE (antibody dependent enhancement, na protilátky vázané posílení), které při reinfekci jiným kmenem působí patologicky.
Diagnostika
Typicky je přítomna leukopenie, trombocytopenie a zvýšení aminotransferáz a laktátdehydrogenázy. Diagnózu potvrdíme sérologicky. Méně citlivý je průkaz antigenu z krve (protein NS-1).
Léčba
Symptomatická. Doporučení vyvarovat se kys. acetylsalycilové na bolest pro vyšší riziko krvácení.
Prevence: Vakcína: QDenga: živá, atenuovaná, 2 dávky, 3 měsíce
Dengvaxia: po prodělání, dostupná v endemických oblastech, u Dengue naivních může zvyšovat riziko těžké Dengue.
Prognóza
Dobrá, s výjimkou hemoragické formy.
CMV
- zdrojem nákazy jsou nemocní či nosiči, vylučují virus slinami a močí
- šíří se horizontálně (vzduchem, kontaktem, mlékem, transfúzí), i vertikálně perzistuje v organismu
- získaná CMVóza probíhá u imunokompetentních osob asymptomaticky nebo jako lehká chřipka, vzácně jako IM
- hepatitida vzniká po transfúzi nebo u jedinců s oslabenou imunitou
- vrozená CMVóza jak při infekci matky, tak mlékem
- buď potrat, nebo vrozené poruchy CNS, srdce, oka
Diagnóza
- izolace viru, sérologie
Terapie
- ganciklovir (antivirotikum)
Leptospiróza
Krysí žloutenka | |
Leptospirosis | |
Leptospiróza | |
Leptospira interrogans v elektronovém mikroskopu | |
Původce | Leptospira interrogans |
---|---|
Přenos | průnikem poranění v kůži, požití infikované vody nebo potravy, kontakt se zvířetem |
Inkubační doba | 6 – 20 dnů |
Klinický obraz | ikterická f.: Weilův syndrom, selhání ledvin; anikterická f.: častější, podobá se chřipce |
Diagnostika | epidemiologická anamnéza, klinický obraz, průkaz specifických protilátek, mikroskopie v zástinu |
Léčba | symptomaticky; těžší průběhy penicilin nebo ampicilin; |
Klasifikace a odkazy | |
MeSH ID | D007922 |
MedlinePlus | 001376 |
Leptospiróza je infekční onemocnění, které vyvolává bakterie Leptospira interrogans. Jedná se o antropozoonózu.
Původce
Leptospiry patří do čeledi Spirochety. Jsou to dlouhé, pohyblivé, striktně aerobní, spirálovité bakterie. Špatně se barví, můžeme je však pozorovat v zástinu. V patogenitě uplatňují hemolysin, stěnový lipopolysacharid nebo fosfolipasy. Jsou rozšířeny v přírodě a osidlují také množství zvířat, někteří je vylučují močí.
Epidemiologie
K infekci nejčastěji dochází požitím infikované vody nebo potravy, ale člověk se může nakazit i kontaktem se zvířetem nebo např. průnikem poraněním v kůži. Infekční dávka je malá, někdy stačí jen několik jednotlivých bakterií. Inkubační doba je cca 6–20 dnů.
V České republice se leptospiróza objevuje především po povodních.
Klinický obraz
Průběh onemocnění se liší podle povahy infekčního kmene. Rozlišujeme formu ikterickou a anikterickou.
- Ikterická forma
- průběh pod obrazem Weilova syndromu – žloutenka, poškození ledvin, meningeální syndrom a krvácivost;
- žloutenka pomerančová, myalgie, bolesti hlavy;
- nápadný nepoměr mezi vysokou hladinou bilirubinu a relativně nízkým ALT;
- pacient spíš ohrožen selháním ledvin a krvácením.
- Anikterická forma
- častější, podobá se chřipce nebo serozní meningitidě, má lehčí průběh;
- nacházíme známky poškození jater a ledvin;
- zhojí se bez následků.
Diagnóza
- Na základě epidemiologické anamnézy, příznačné klinické projevy;
- specifické Ig v séru;
- mikroskopie v zástinu.
Terapie
- Anikterické formy jen symptomaticky;
- těžší průběhy penicilin nebo ampicilin;
Odkazy
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
- LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.
Reference
- ↑ Dostál, V. et al.:Infektologie. Karolinum, Praha, 2004, str. 228
- ↑ a b BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.