Pneumonie u kojenců

Z WikiSkript

(přesměrováno z Pneumonie kojenců)

Pneumonie neboli zápal plic je akutní zánět plicního parenchymu na podkladě infekční, alergické, fyzikální nebo chemické noxy na úrovni respiračních bronchiolů, alveolárních prostor a intersticia.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Pneumonie.

Etiologie pneumonií novorozenců a kojenců[upravit | editovat zdroj]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Bakteriální pneumonie.
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Atypické pneumonie.

Typy pneumonií[upravit | editovat zdroj]

  • Pneumonie × bronchopneumonie – jen knižní rozdíl, v praxi to nerozlišíme.

Bakteriální pneumonie[upravit | editovat zdroj]

  • Méně časté
  • agens: pneumokoky, stafylokoky (nejčastěji v 1. roce života), streptokoky, hemofilus,
  • vyšší náchylnost – při aspiraci, u imunodeficitů, vrozené anomálie plic, cystické fibróze, dysfunkce řasinek,
  • klinický obraz – náhlý začátek s horečkou, zimnicí, schváceností, tachypnoe, dráždivý kašel, tachykardie,
    • nález u kojenců může být malý,
    • poklep – zkrácený,
    • poslech – trubicovité dýchání, chrůpky,
    • u kojenců nemusí onemocnění korelovat s rtg nálezem.

Aspirační pneumonie[upravit | editovat zdroj]

  • Často lampové oleje – první vzniká akutní zánět s rozpuštěním surfaktantu – těžká pneumonie,
  • kerosenová pneumonie – za x-dní se požité těkavé látky vylučují ven a poškozují plíce.

Dělení pneumonií dle závažnosti[upravit | editovat zdroj]

  • Lehká pneumonie – bez dušnosti, minimální projevy,
    • léčba ambulantně (amoxicilin nebo klaritromycin),
    • bez komorbidit,
  • středně těžká – dušnost, výrazný poslechový nález, rtg,
    • obvykle zpočátku 2–3 dny hospitalizujeme, ATB i.v., když dobře reaguje – ambulantně,
  • těžká pneumonie – alterace stavu, hospitalizace, někdy potřeba UPV.

Diagnostika pneumonií[upravit | editovat zdroj]

  • Anamnéza – jak dlouho, kde a jak to začalo (rýma, …), jestli rychle s horečkou nebo pomalu s nízkými teplotami, zeptat se na aspirace,
  • RTG, FW, KO, CRP,
  • výtěry z krku nemají význam,
  • na kultivaci je lepší sputum, ale musí pocházet z DCD, u dětí od školního věku,
  • mikroskopie, kultivace, PCR (ne u každé pneumonie – drahé vyšetření),
  • hemokultura (i když je asi 80 % pneumonií bez bakterémie),
  • bronchoskopie – velmi dobrý odběr materiálů, ale dá se použít jen při UPV, na atelektázu,
  • antigen v moči – velmi senzitivní, do půl hodiny výsledek – na legionellu a pneumokoka,
  • antigen ve slinách – adenoviry, RSV,
  • sérologie – diskutabilní, trvá dlouho,
  • klinický obraz je určován základním zdravotním stavem,
  • typické pneumonie – často mají produktivní kašel už od začátku, chrůpky až krepitus, trubicovité dýchání,
    • rtg, FW vyšší, CRP vysoké, leukocytóza, posun doleva,
  • atypické pneumonie – kašel suchý, mimoplicní příznaky (únava, bolest svalů), ojediněle chrůpky,
    • RTG – intersticiální retikulonodulace,
    • FW vysoké (vyšší než u typické) – hlavně u mykoplasmy – tvoří chladové Ig,
    • CRP mírně zvýšené (do 100),
    • lymfocytóza.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • Empirická antibiotická léčba pneumonie u novorozenců:
    • ampicilin + gentamicin i.v., event. ampicilin + cefalosporin III. generace i.v.
  • Empirická antibiotická léčba komunitní pneumonie u kojenců do 3 měsíců věku:
    • cefalosporiny III. generace i.v., event. penicilin G i.v.
  • Empirická antibiotická léčba komunitní pneumonie u dětí od 4 měsíců věku:
    • lehká pneumonie – amoxicilin p.o. (50–90 mg/kg/den ve 3 dávkách),
    • těžká pneumonie – penicilin G i.v. (100–200 000 IU/kg/den i více ve 4–6 dávkách), při alergii cefalosporin III. generace i.v.[1].
  • Symptomatická léčba:
    • expektorancia, mukolytika, při dráždivém suchém kašli antitusika,
    • antipyretika,
    • oxygenoterapie při respirační insuficienci,
    • nebulizační terapie.
  • Režimová opatření:
    • dostatečný přísun tekutin, kalorií, vitaminů,
    • dechová rehabilitace[2].

Komplikace pneumonií[upravit | editovat zdroj]

  • V hrudníku:
    • pleuritida – hlavně atypická,
    • absces plic –B. aureus – ATB 1.v – linkosamidy, ale většinou končí na chirurgii,
    • bronchiektázie – virové (adenoviry) – na rozlišení HRCT,
    • empyém – u dětí vzácně,
  • septické (emboly – klouby, srdce, CNS, …).

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK. Praktická pediatrie : Obvyklé diagnostické a léčebné postupy na Pediatrické klinice v Motole. 1. vydání. Galén, 2008. 189 s. s. 28. ISBN 978-80-7262-578-9.
  2. BABÁČKOVÁ, P. Zdravotnické noviny : Pneumonie [online]. Mladá fronta a.s, ©2007. [cit. 2011-02-03]. <https://zdravi.euro.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/pneumonie-287447>.