Podávání výživy a léků do perkutánní endoskopické gastrostomie

Perkutánní endoskopická gastrostomie neboli PEG je označení pro umístění setu pro výživu přes stěnu břišní do žaludku. K zavedení PEGu se přistupuje především v případech, kdy se předpokládá dlouhodobější podávání enterální výživy (déle než 6–8 týdnů) jako je tomu například u neurologických onemocnění s poruchou polykání či nádorů horního gastrointestinálního traktu.

Podávání výživy do PEGu

Režim podávání výživy

Při podávání enterální výživy do perkutánní endoskopické gastrostomie je upřednostňován bolusový (dávkový) způsob za pomoci Janettovy stříkačky, který je pro žaludek přirozenější nežli způsob kontinuální (používaný spíše pro aplikaci výživy do střeva).

Složení výživy

K aplikaci enterální výživy do žaludku se využívá spíše polymerní neboli nutričně definovaná výživa, ve které jsou živiny zachovány ve své původní formě. Obsahuje tedy intaktní proteiny (zejména kasein), polysacharidy a lipidy (především long chain triglycerides- triglyceridy s dlouhými řetězci). V dřívější době byla běžně používána kuchyňsky připravovaná mixovaná strava. V dnešní době se, vzhledem k tomu, že není sterilní a nelze u ní zajistit plnohodnotnost z hlediska obsahu energie, makronutrientů i mikronutrientů, od ní ustoupilo.

Diagram znázorňující umístění PEGu

Postup při navyšování dávek výživy

Prvních 24 hodin od zavedení sondy pacient přijímá výhradně čaj. Druhý den začíná být výživa podávána v množství 50 ml po dvou hodinách. Pokud je výživa pacientem dobře tolerována, pokračujeme v navyšování objemu bolusu, a to o 50–100 ml denně. Cílem je 250–400 ml výživy ve 2 až 3 hodinových intervalech. Poslední denní dávka je aplikována přibližně 2 hodiny před spaním, následuje noční pauza. V případě, že je u pacienta enterální výživa kombinována i s příjmem stravy per os (většinou tekutá či kašovitá forma), měl by být zachován odstup 1 až 1,5 hodiny.

Základní zásady podávání

Před podáním výživy je nutné zkontrolovat, zda není žaludek plný - pokud má pacient pocit plného žaludku, vzedmutý nadbřišek či po otevření setu vytéká žaludeční obsah ven, aplikaci je nutné odložit. Před i po podání výživy je důležité sondu propláchnout 30–50 ml čaje či převařené vody. K proplachování nelze použít kyselé roztoky (ovocné šťávy, minerálky apod.) z důvodu možného sražení výživy vedoucího k ucpání sondy. Dále se doporučuje, aby během aplikace výživy pacient seděl nebo měl alespoň zvýšenou horní polovinu těla a v této poloze setrval i dalších 30–60 minut po ukončení podávání. Tímto způsobem se snižuje riziko aspirace. Po ukončení je nezbytné set uzavřít, aby výživa či žaludeční šťávy nemohly unikat ven.

Podávání léků do PEGu

V situacích, kdy nelze léky podávat per os, se přistupuje k aplikaci léků do PEGu. Vhodnější variantou jsou léky ve formě kapek či sirupu, které zředíme vodou či čajem. Tablety je nutné velmi důkladně rozdrtit, aby nedošlo k ucpání sondy. Získaný prášek rozpustíme v malém množství čaje či převařené vody, následně nasajeme Janettovou stříkačkou a vstříkneme do sondy. Ta musí být před i po aplikaci léků propláchnuta. Pokud by se léky v sondě dostaly do kontaktu s výživou či s látkami, které by mohly způsobit srážení (jako jsou minerální vody, ovocné šťávy či jiné léky), mohlo by dojít k ucpání sondy.

Odkazy

Související články

• Nutriční propedeutika

Externí odkazy

• FLIEGELOVÁ, Marcela. Enterální výživa [online]. [cit. 2016-11-22]. <https://el.lf1.cuni.cz/att00094/>.

• NOVÁK, František. Přístupy pro umělou výživu [online]. [cit. 2016-11-22]. <https://el.lf1.cuni.cz/att00226/>.

Použitá literatura

• FLIEGELOVÁ, Marcela. PEG z pohledu NT [online]. [cit. 2016-11-25]. <https://el.lf1.cuni.cz/att00190/>.

• HOLUBOVÁ, Adéla a Helena NOVOTNÁ, et al. Ošetřovatelská péče v gastroenterologii a hepatologii. 1. vydání. Praha : Mladá fronta, 2013. ISBN 978-80-204-2806-6.

• KOHOUT, Pavel a Eva KOTRLÍKOVÁ. Základy klinické výživy. 1. vydání. Praha : Forsapi, 2009. ISBN 9788087250051.

• KŘÍŽOVÁ, Jarmila. Enterální a parenterální výživa. 2. vydání. Praha : Mladá fronta, 2014. ISBN 978-80-204-3326-8.

• SVAČINA, Štěpán. Poruchy metabolismu a výživy. 1. vydání. Praha : Galén, 2010. 505 s. ISBN 978-80-7262-676-2.

• ZLATOHLÁVEK, Lukáš, et al. Klinická dietologie a výživa. 1. vydání. 2016. ISBN 978-80-88129-03-5.