Penis

Penis – průřez

Penis neboli pyj je orgán mužské pohlavní a vylučovací soustavy. Jde o vývojově analogický orgán k ženskému klitorisu. Jedná se o kopulační orgán s topořivými tělesy.

Podélný řez penisem

Části penisu

Penis rozdělujeme na několik částí:

• radix penis - nebo-li kořen je skrytá párová část, která je připojena ke spodním okrajům stydkých kostí a symfysy pomocí crura penis (tzv. ramena penisu);

• corpus penis (tělo) - volný úsek od radix penis;
  • dorsum penis - oploštělý hřbet penisu;
  • facies urethralis - spodní plocha v jejíž blízkosti probíhá urethra;
• glans penis (žalud) - kónické zakončení penisu;
  • corona glandis - rozšířená část žaludu přivrácená ke corpu;
  • collum glandis - představuje hranici mezi glans a corpus;
  • ostium urethrae externum - vnější vyústění močové trubice;
• kůže - tenká, tažná a více pigmentovaná;
  • posunlivá vůči fascii;
  • raphe penis - podélný šev jako pozůstatek vývoje;
  • praeputium (předkožka) - duplikatura na přechodu corpus penis a collum glandis;
    • frenulum preputii - tenká řasa kůže jdoucí od glans penis k předkožce;
    • glandulae preputiales - mazové žlázky na corona glandis;
      

      Syntopie penisu
• podkožní vazivo - bez tuku, řídké a označuje se jako fascia penis superficialis;
  • umožňuje posunlivost kůže, obsahuje vrstvičku hladké svaloviny (přechází do tunica dartos šourku) a cévy s nervy;
  • fascia penis profunda - tvoří obal kolem topořivých těles, je pokračováním povrchové břišní fascie.

Fixace penisu

Kromě fixace pomocí crura penis je penis připojen ke kostře symfýzy pomocí následujících vazů:

• ligamentum fundiforme penis - povrchovější s elastickými vlákny;
  • postupuje od linea alba abdominis po předním okraji symfýzy k penis, který obemyká;
• ligamentum suspensorium penis - jde od symfýzy do fascia penis profunda;

Příčný řez penisem

Stavba penisu

Základ penisu tvoří dvě topořivá tělesa (corpora cavernosa penis), která jsou na hřbetní straně, a jedno corpus spongiosum penis, které je na spodní straně a obsahuje urethru. Každé topořivé těleso je připojeno ke kosti sedací a stydké pomocí výše zmíněných crura penis. Dále máme septum penis vzniklé spojením crura penis pod symfýzou. Septum není úplným dělítkem, protože samo není úplné a je tvořeno oddělenými svislými proužky čímž mohou topořivá tělesa komunikovat. Na povrchu topořivých těles je tuhá vazivová tunica albuginea. Z ní odstupují trabeculae corporum cavernosorum, které topořivá tělesa rozdělují na menší cavernae corporum cavernosorum. Do těchto endothelem vystlaných dutinek se otevírají arteriae helicinae (mají vinutý tvar, kterým se přizpůsobují změnám velikosti orgánu). Průsvit artérii mění tzv. Ebnerovy polštářky, které se nacházejí pod jejich endothelem. Z kavernosních dutin se poté sbírají venae cavernosae a odvádějí krev do větších žil. Konce topořivých těles vytvářejí glans penis.

Corpus spongiosum penis vzniká mezi sbíhajícími se crura penis. Tento začátek nazýváme bulbus penis. Vnitřní stavba je podobná jako u topořivých těles, ale dutinky mají charakter rozšířených žil a tunica albuginea je tenčí.

Glans penis (žalud) je součástí corpus spongiosum. Není obalen tunica albuginea. Kolem vyústění urethry je vazivový prstenec.

Odkazy

Související články

• Vagina
• Varle
• Nadvarle
• Mechanismus erekce
• Močová trubice
• Mužské pohlavní ústrojí
• Scrotum

Použitá literatura

Radomír Čihák, Miloš Grim. . Anatomie 2. - vydání. 2002. 470 s. ISBN 9788024701431.

Miloš Grim, Rastislav Druga. . Základy anatomie : Trávicí, dýchací, močopohlavní a endokrinní systém. 3. - vydání. 2005. 163 s. ISBN 9788072623020.