Původci infekcí pohlavního ústrojí ženy
Z WikiSkript
U žen infekce močové trubice obvykle splývá s infekcí močového měchýře.[zdroj?]Samostatně sledujeme infekce vulvy, vagíny a cervixu, dělohy, vaječníků a vejcovodů.
Vulvovaginitida[upravit | editovat zdroj]
- Svědění, pálení, výtok;
- dříve se onemocnění klasifikovalo podle nálezu v MOP, dnes spíše podle etiologie.
Virová[upravit | editovat zdroj]
- Herpes genitalis, HSV-2, HSV-1;
- puchýře na genitálu, později pustulky;
- nepříjemné benigní onemocnění, nebezpečné v graviditě;
- dg: klinické příznaky, kultivace viru, PCR;
- terapie: aciclovir.
Bakteriální vaginóza[upravit | editovat zdroj]
- Časté onemocnění, důsledek vaginální dysmikrobie;
- snížení množství laktobacilů ve vaginálním sekretu, přemnožení jiných bakterií, hlavně anaerobů (bakteroidy, eptostreptokoky, fusobakteria);
- Gardnerella vaginalis, Mobiluncus;
- dg: Amselova kritéria – typický výtok, pozitivní aminový test (rybí zápach), při mikrobiologickém vyšetření sekretu nález změněných epitelií pokrytých bakteriemi, poševní pH > 4,5;
- terapie: metronidazol; neléčená vaginóza může vyústit v pánevní zánět.
Aerobní vaginitida – dysmikrobie, převažují aerobní druhy, především E. coli, enterobakteie, kandidy.
Laktobacilóza – patogenní kmeny laktobacilů.
Vulvovaginální kandidóza – predispozice: dekompenzovaný DM, poruchy imunity, kortikosteroidy, léčba ATB.
Trichomonóza[upravit | editovat zdroj]
- Trichomonas vaginalis;
- pěnivý, žlutozelenavý výtok;
- dg: poševní pH, aminový test, průkaz trichomonádového Ag v sekretu (ELISA), terapie nutná i u sexuálních partnerů.
Cervicitida[upravit | editovat zdroj]
- N. gonorrhoeae, Chlamydia trachomatis, HSV, HPV a další;
- dg: gonokok – kultivace, chlamydie – přímá diagnostika (chlamydiové Ag – ELISA, imunofluorescenční metody, PCR).
Infekce dělohy[upravit | editovat zdroj]
- Většinou jako následek potratu, porodu, instrumentace;
- začíná jako endometritida, dále postihuje myometrium, parametrium až malou pánev, sepse;
- pyogenní bakterie, často nozokomiální kmeny (S. pyogenes, S. agalactiae, S. aureus);
- terapie: ATB, drenáž hnisu.
Hluboký pánevní zánět[upravit | editovat zdroj]
- Chlamydia trachomatis, E. coli, bakteroidy, peptostreptokoky, anaerobní bakterie, Haemophilus influenzae, aerobní streptokoky, Mycoplasma hominis, Ureaplasma urealyticum, N. gonorrhoeae, Actinomyces israeli;
- obvykle více patogenů, určení primárního původce je problematické;
- dg: sono, punkce tekutiny (mikrobiologické vyšetření).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.