Příklady nesprávné výživové a potravinové politiky
Uplatňování VPP se může dít pouze na úrovní doporučení a příkladů. Nelze „revolučně“ přehlížet tradice, zvyklosti a přání obyvatelstva.
Klasickým případem úředního znásilňování ve jménu „správné výživy“ byla v roce 2001 snaha odejmout z pěstounské péče vegetariánské babičky dva vnuky s odůvodněním, že se „nezdravě“ stravují a tudíž je ohroženo jejich zdraví. Ano, vegetariánství, zejména veganství – úplné vyloučení potravin živočišného původu, je velmi rizikový způsob stravování. Je však také pravdou, že správně složená vegetariánská strava může být adekvátní potřebám. Tento argument používají vegetariáni při kritice „nezdravé konvenční“ stravy, přičemž zapomínají, že i správně složená konvenční strava může rovněž odpovídat fyziologickým potřebám člověka. Na druhé straně Společnost pro výživu ve snaze vyhovět přání vegetariánského stravování vypracovala receptář vegetariánských pokrmů, který odpovídá oficiálním požadavkům na příjem živin pro žáky příslušných věkových kategorií, což umožní zařazovat nejen jednotlivé vegetariánské pokrmy do školního stravování, ale současně se vyhnout rizikům nedostatečného příjmu některých živin z jednostranné výživy.
VPP mohla v totalitárních státech sloužit jako prostředek k oslabení rodiny tím, že se zavedla politika podpory veřejného stravování. To může sice zlepšit stravování některých skupin obyvatelstva, ale politický tlak na jednotnost a uniformitu vedle ignorance individuálních chuťových preferencí vyvolává u obyvatelstva nespokojenost a odpor.
Oficiální těžko zdůvodnitelné ovlivňování spotřeby potravin provedlo MZe i v ČR tím, že předepsalo na kartonech mléka s obsahem tuku nejprve uvádět označení „odstředěné mléko“ namísto původně předepsaného označení „nízkotučné“ mléko (jde o mléko s obsahem tuku do 0,5 %, skutečné odstředěné mléko má obsah tuku do 0,1 %) s cílem omezit spotřebu tohoto produktu, aby se částečně vyřešil problém přebytku mléčného tuku. Protože toto opatření nebylo úspěšné, dalším krokem byla povinnost označení obalů sdělením „s velmi nízkým obsahem vitaminů rozpustných v tucích“. Toto tvrzení je účelové a velmi zavádějící, protože kdyby se veškeré spotřebované tekuté mléko nahradilo mlékem polotučným, příjem vitaminu A by se zvýšil u populace o necelá 3 %, u ostatních v tucích rozpustných vitaminech by to bylo zhruba na stejné nebo nižší úrovni. „Péče“ o zdraví obyvatelstva na druhé straně nedonutila stejné ministerstvo prosadit označení uzenin „s rizikovým obsahem cholesterolu“, ostatně byla by to stejná hloupost, jako je popsané vynucené označení odstředěného mléka.
Při realizaci VPP se nesmí přecenit ani ekonomické možnosti obyvatelstva. Např. nelze doporučovat pečivo z celozrnné mouky, když k dispozici nejsou chlebové obiloviny, ale převážně rýže.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Výživová politika
- Výživová politika vyspělých zemí
- Výživová politika rozvojových zemí
- Základní přístupy k výživové politice
- Nástroje výživové politiky
- Výživová politika v České republice
- Výchova ke správné výživě jako součást VPP
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- PERLÍN, Ctibor. Výživová politika [online]. [cit. 2012-03-09]. <https://el.lf1.cuni.cz/p88308799/>.