Základní přístupy k výživové politice

K uplatnění VPP je třeba řešit všechny články tohoto složitého problému. Především se jedná o:

• sledování úrovně výživy;
• sledování vlivu výživy na zdraví populace;
• stanovení nutričních cílů;
• orientace ve spotřebě potravin ve smyslu stanovených nutričních cílů a dostupnosti zdrojů;
• vytvoření organizační struktury pro podporu výživové politiky vládními i nevládními institucemi.

Obecné principy VPP jsou obvykle koncipovány tímto postupem:

1. formulace VPP jako vhodného nástroje pro uskutečnění požadovaných změn ve výživě;
2. formulace nových požadavků, doporučení a směrů přesně v intencích nových poznatků;
3. formulace jasných cílů zaměřených na dostupnost vhodných potravin, na znalosti o výživě, kulturu a racionální chování;
4. zvážení a zohlednění vážných námitek;
5. propojení VPP se zemědělskou politikou;
6. propojení s programem obnovy a podpory zdraví a programy prevence onemocnění;
7. omezování negativního vlivu životního prostředí.

Je třeba si uvědomit, že potravinová a výživová politika není jen formulace programu a jeho organizační zabezpečení, ale i jeho realizace (tři zásady obecné politiky EU — mít program, např. zákon, mít instituci pro kontrolu jeho plnění a mít stanovené sankce za neplnění zákona).

Odkazy

Související články

• Výživová politika
• Výživová politika vyspělých zemí
• Výživová politika rozvojových zemí
• Nástroje výživové politiky
• Výživová politika v České republice
• Příklady nesprávné výživové a potravinové politiky
• Výchova ke správné výživě jako součást VPP

Zdroj

• PERLÍN, Ctibor. Výživová politika [online]. [cit. 2012-03-09]. <https://el.lf1.cuni.cz/p88308799/>.