Oftalmologie

Z WikiSkript

Stavba oka

Fokální osvětlení – Spojnou čočkou soustředíme svazek světla z osvětlovací lampy do oka pacienta. Můžeme tak vyšetřit přední segment a čočku.

Vyšetření očním zrcátkem – Jedná se o zrcátko s malým otvorem uprostřed opatřené držákem. Zdroj světla je vedle pacienta. Zrcátkem vrháme světlo do oka a otvorem pozorujeme zornici. Za normálních okolností září zornice jasně červeně tzv. oční reflex pozadí.

Oftalmoskopie – Jde o vyšetřování oka očním zrcátkem a o pozorování sítnice a cévnatky, tzv. očního pozadí. Rozlišujeme oftalmoskopii přímou, kdy dostáváme přímý asi 16x zvětšený obraz, a nepřímou, kdy mezi oftalmoskop vložíme spojku a dostáváme obrácený obraz asi 4x zvětšený.

Biomikroskopie – Při osvětlení štěrbinovou lampou, která má osvětlovací a zvětšovací část, vyšetřujeme zejména přední segment oka, rohovku a čočku.

Skiaskopie – Metoda pro vyšetření refrakce oka jako celku, kdy užíváme oční zrcátko a sadu čoček, které zkusmo stavíme před vyšetřované oko.

Refraktometry – Přístroje k měření celkové refrakce oka, zaostřují obrazec promítaný na oční pozadí.

Keratometry – Přístroje pro měření zakřivení rohovky podle zrcadlení testovacích světel na rohovce.

Výpočetní tomografie CT – Podává přesné anatomické zobrazení oka v přesných detailních řezech zpracovaných počítačem.

Optická koherentní tomografie – Poskytuje informace o tloušťce očních struktur, například oční čočky, vytváří obraz struktury oční sítnice a detekci případných patologií


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]