Plicní objemy
(přesměrováno z Objemy plic)
Plicními objemy označujeme objemy prostorů, které zabírá vzduch v plicích během dýchání. Kombinací jednotlivých objemů vznikají tzv. plicní kapacity.[1]
Měřené parametry dělíme na:
- Statické – velikost alveolárního prostoru → informují o případných restrikčních poruchách.
- Dynamické – záznam proudění vzduchu v dýchacích cestách → informují o obstrukčních poruchách.
Všechny objemy, které se v různých publikacích uvádějí, jsou pouze průměrné hodnoty. Tyto objemy jsou individuální. Jsou ovlivněny výškou, hmotností, stářím, trénovaností, pohlavím a zdravotním stavem. V praxi se proto udává hodnota absolutní v litrech a relativní v procentech, která srovnává naměřené výsledky s osobami stejného věku, pohlaví, výšky a hmotnosti.
Statické objemy[upravit | editovat zdroj]
Dechový objem (VT nebo TV, tidal volume) je objem jednoho vdechu. Má hodnotu 0,5 l[2]. Obsahuje i tzv. mrtvý prostor (anatomický mrtvý dýchací prostor), který označuje objem dýchacích cest až po terminální bronchioly. Jeho objem je 150 až 200 ml[2]. Tento objem může být ještě navýšen o objem takových alveolů, které nejsou schopny výměny dýchacích plynů. Pak se tento objem nazývá celkový (funkční) mrtvý dýchací prostor.
Člověk má ještě po výdechu normálním možnost vydechnout usilovně a tím ze sebe dostat dýchací plyny o objemu kolem 1,7 l[2]. Tento objem se nazývá rezervní exspirační objem (ERV).
Podobně je tomu i u nádechu. Můžeme se nadechnout i po normálním nádechu ještě usilovně a vdechnout tak objem asi 3 l[2] vzduchu. Tomu se říká rezervní inspirační objem (IRV).
I přes naši veškerou snahu nejsme schopní úplně vyprázdnit plíce. Vždy v nich zůstane asi 1,3 l[2] vzduchu. Tomuto objemu se pak říká reziduální objem (RV).
Pro stanovení reziduálního objemu se využívá heliové diluční metody.
Statické parametry spirometrie - YouTube video
Statické kapacity[upravit | editovat zdroj]
Vitální kapacita (VC) – součet dechového objemu, inspiračního rezervního objemu a exspiračního rezervního objemu (maximální nádech – maximální výdech);
- VC = VT + IRV + ERV
Celková plicní kapacita (TLC) – součet vitální kapacity a reziduálního objemu;
- TLC = VC + RV = IRV + VT + ERV + RV
Funkční reziduální kapacita (FRC) – objem vzduchu v plicích po volném výdechu;
- FRC = ERV + RV
Dynamické objemy[upravit | editovat zdroj]
Minutová ventilace plic (VE) – dechový objem (VT) násobený frekvencí dechů za minutu, v klidu je to asi 8 l/min[3].;
- Alveolární ventilace (VA) je minutová ventilace plic – minutová ventilace mrtvého prostoru;
- Maximální minutová ventilace (MMV, Vmax) určuje největší možnou minutovou výměnu dýchacích plynů (max. 200 l/min[3]);
Jednovteřinová vitální kapacita (FEV1) – objem vzduchu, který je vydechnutý při usilovném výdechu za první sekundu;
Tiffeneaův index je podíl FEV1 a VC. Pomáhá při diagnoze obstrukční a restrikční plicní nemoci. Fyziologická hodnota se udává 80 % (0,8).
- Při restrikční nemoci hodnota Tiffeneaův indexu bývá normální až zvýšená.
- Pří smíšené nemoci, obstrukční i restrikční je hodnota snížená.
- např. FEV1/VC = 0,7 -> na místě podezření na astma, CHOPN,...
FEV1 - YouTube video
Dynamické parametry spirometrie - YouTube video
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ PAUL,. DocCheck Flexikon [online]. [cit. 2019-04-15]. <https://flexikon.doccheck.com/de/Lungenvolumen>.
- ↑ a b c d e SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 6. vydání. Praha : Grada, 2003. 435 s. s. 112-114. ISBN 80-247-0630-X.
- ↑ a b KITTNAR, Otomar a ET AL.. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. s. 274. ISBN 978-80-247-3068-4.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.
- SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 6. vydání. Praha : Grada, 2003. 435 s. s. 112-14. ISBN 80-247-0630-X.
- KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. s. 273-280. ISBN 978-80-247-3068-4.