Novorozenec matky závislé na drogách

Z WikiSkript

Drogová závislost matky je rizikovým faktorem, který negativně ovlivňuje těhotenství i vývoj novorozence. Je provázená celou řadou problémů: rizikovým životním stylem, vyšším výskytem sexuálně přenosných chorob, toxickým účinkem na plod, abstinenčním syndromem novorozence po porodu a problematickým socioekonomickým zázemím.[1]

Patofyziologie[upravit | editovat zdroj]

Návykové látky mívají nízkou molekulární hmotnost a bývají rozpustné ve vodě a lipofilní, proto snadno přestupují placentou do krevní oběhu plodu a do plodové vody. Poločas rozpadu návykové látky je u plodu obvykle delší než u dospělých.

Většina návykových látek ovlivňuje CNS - váže se na receptory CNS (např. opiáty) nebo ovlivňuje uvolňování a zpětné vychytávání různých neurotransmiterů (např. kokain). Toto působení může mít dlouhotrvající efekt na vyvíjející se dendritické struktury.

Návykové látky v těhotenství zřejmě také ovlivňují intrauterinní programování skrze epigenetické či jiné faktory.[2]

Těhotenství[upravit | editovat zdroj]

Často se jedná o nesledovanou graviditu, stav po opakovaných potratech. Odběr anamnézy je nespolehlivý. Časté jsou komorbidity matky (infekční hepatitidy a jiné sexuálně přenosné choroby) a malnutrice. Mnoho žen závislých na drogách užívá kombinaci více látek, kouří tabák a pije alkohol.[1]

Drogová závislost v těhotenství je asociována s předčasným porodem, předčasným odtokem plodové vody, intraamniální infekcí, fetální růstovou restrikcí. Při užívání kokainu je zvýšené riziko hypertenze, abrupce placenty, srdečních a kardiovaskulárních komplikací, intrauterinního úmrtí plodu.[2]

Některé látky mají teratogenní efekt:

  • alkohol: fetální alkoholový syndrom;
  • antikonvulziva - barbituráty (fenobarbital): fetální hydantoinový syndrom (abnormální pre- a postnatální růst, abnormální funkce CNS, abnormální kraniofaciální vzhled a abnormální distální končetiny); defekty nervové trubice, srdeční vady, obličejové rozštěpy, hypospadie, vady urogenitálního traktu, trávicího traktu a skeletu;
  • kokain: mikrocefalie, ageneze corpus callosum či septum pellucidum, septo-optická dysplázie, lissencefalie, schizencefalie;
  • SSRI (sertralin, citalopram): při užívání v 1. trimestru zvyšuje riziko defektů srdečního septa.[3]

Toxikologický screening moči na návykové látky nereflektuje expozici drogám v průběhu celého těhotenství.

Novorozenecký abstinenční syndrom[upravit | editovat zdroj]

Nástup abstinenčních příznaků
  • alkohol, krátkodobě působící barbituráty: < 24 hodin;
  • heroin: 0-48 hodin (vrcholí 12-24 hodin po narození);
  • tricyklická antidepresiva, SSRI, SNRI: 0-72 hodin;
  • kokain: 48-72 hodin;
  • metadon: 1-5 dní (vrcholí 2-3 dny po narození);
  • diazepam: 2-6 týdnů;
  • dlouhodobě působící barbituráty: 2-4 měsíce.[3]

Nástup klinických příznaků ovlivňuje druh návykové látky a její biologický poločas, frekvence užívání, délka závislosti, časový interval od aplikace poslední dávky, metabolismus matky i plodu, gestační stáří plodu.[1]

Příznaky z odnětí opiátů
  • zvýšená dráždivost (zvýšené šlachové a primitivní reflexy, hypertonus, hyperacusis, třes, vysoko laděný pláč);
  • křeče, poruchy spánku, porucha koordinace sání a polykání;
  • regurgitace a zvracení, vodnaté stolice a průjem;
  • tachypnoe, apnoe;
  • zívání, škytavka, kýchání, ucpaný nos;
  • mramorování, poruchy termoregulace, pocení, slzení, slinění;
  • horečka, úbytek na váze.[2]
Skórování
  • nejčastěji se používá skóre podle Finneganové (semiobjektivní hodnocení).[1]
Diagnostika
  • RIA, chromatografie, spektrometrie;
  • moč, smolka novorozence;
  • moč, krev matky.[1]
Režimová opatření
  • omezit stimuly (ticho, šero, termoneutrální prostředí) šetrná manipulace, relaxační polohy, svazování, mazlení (skin-to--skin),
  • non-nutritivní sání - šidítko (dudlík), časté krmení.[1]
Farmakoterapie
  • odnětí opiátů: morfin (50–100 µg/kg po 6 hodinách, ev. navyšovat o 25-50% každých 24–48 hodin až do vymizení příznaků), opiová tinktura;
  • křeče při abstinenčním syndromu, odnětí více druhů látek: fenobarbital (nejprve 20 mg/kg i.v. a dále 2,5–5 mg/kg 1x denně i.v./p.o., je nutné monitorovat hladinu).[3]
Kojení
  • některé látky přechází do mateřského mléka, proto není vhodné kojit, pokud matka dále užívá heroin, amfetamin (Pervitin), kokain nebo pokud je HIV pozitivní.[3]

Efekt jednotlivých návykových látek[upravit | editovat zdroj]

Cocaine dependence (video).
Alkohol
Marihuana
Pervitin
Kokain
Opiáty
Barbituráty
Benzodiazepiny
SSRI
Nikotin
OpenMoji-color 1F4C4.svgČlánek neobsahuje vše, co by měl.
Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.


Odkazy

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f JANOTA, Jan a Zbyněk STRAŇÁK. Neonatologie. 1. vydání. Praha : Mladá fronta, 2013. s. 16-23. ISBN 978-80-204-2994-0.
  2. ↑ a b c GOMELLA, TL, et al. Neonatology : Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs. 7. vydání. Lange, 2013. s. 715-724. ISBN 978-0-07-176801-6.
  3. ↑ a b c d RENNIE, JM, et al. Textbook of Neonatology. 5. vydání. Churchill Livingstone Elsevier, 2012. s. 434. ISBN 978-0-7020-3479-4.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Novorozenec_matky_závislé_na_drogách&oldid=484828“