Neurilemom (preparát)
Histologie[upravit | editovat zdroj]
Příčina[upravit | editovat zdroj]
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Makroskopie[upravit | editovat zdroj]
Nádor je solidní, kulovitý, bílý až šedý, ohraničený až opouzdřený, zpravidla se nachází excentricky v průběhu nervu.
Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]
Tvořen vřetenitými buňkami, variabilní buněčnost nádoru. Časté jsou regresivní změny. Pozorujeme:
- partie hypercelulární = Antoni A
Proliferace vřetenitých buněk se sešikováním jader nebo s palisádovitým řazením bb. kolem pruhů amorfního eosinofilního materiálu (tzv. Verocayova tělíska), toto palisádování je někdy také vidět kolem hyalinně ztluštělých cév.
- partie hypocelulární (myxoidní) = Antoni B
Mikrocystické oblasti s řídkým myxoidním stromatem. V nádoru se může vyskytovat jaderná polymorfie, někdy i bizarní bb.
Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o nejčastější nádor v oblasti mostomozečkového koutu (v této lokalizaci se může dále vyskytnout meningeom nebo dermoidní cysta). Ačkoliv je to nádor benigní, svým útlakem mozkového kmene (především dechového centra v oblongátě) může pacienta akutně ohrožovat na životě.
Výskyt[upravit | editovat zdroj]
Vyskytuje se buď sporadicky nebo jako součást neurofibromatózy typu I a II.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
- BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.