Nádory periferních nervů
Z WikiSkript
Nádory periferních nervů mohou vycházet z buněk Schwannových, fibroblastů či z buněk perineurálních. Mezi nejvýznamnější zástupce patří neurinom (schwannom, neurilemom), neurofibrom, nádor z granulárních buněk, dále perineuriom, neurothékom či maligní nádor z pochvy periferního nervu (MPNST − malignant peripheral nerve sheat tumor).
Schwannom[upravit | editovat zdroj]
- Vyskytuje se buď sporadicky nebo jako součást neurofibromatózy typu II.
- U neurofibromatózy jde obvykle o mnohočetné, řetízkovité nádorky různých velikostí na mnoha nervech.
- Nádor obvykle zničí fascikl, z kterého vychází, ostatní fascikly jdou po nádoru a jsou napínány a utlačovány.
- Bývají i značných rozměrů.
- Terapie: nádor má pouzdro, funkční fascikly se obvykle bez problémů oddělí od pouzdra a vyjme se jen tumor.
- Může časem dojít ke zlepšení parézy.
- V histologickém obraze jsou patrné dvě varianty nádoru, označované jako Antoni varianta A a B. Typ A je typický svým sešikováním jader, takové uspořádání se označuje jako Verocayova tělíska. Typ B vykazuje spíše myxoidní charakter, neobsahuje sešikování jader. Obě dvě varianty se mohou nacházet v jednom nádoru.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.
- POVÝŠIL, Ctibor, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. ISBN 978-80-7262-773-8.