Nádory slinivky břišní

• prekurzorové léze
  • pankreatická intraepitelová neoplazie (PanIN)
  • intraduktální papilární mucinózní neoplázie (IPMN)
  • mucinózní cystická neoplázie (MCN)
• benigní nádory se vyskytují velmi zřídka
  • lipomy, cystadenomy, dermoidní cysty, teratomy, apudomy
  • cystadenomy inklinují k malignizaci, odstraňují se
• maligní nádory – odlišujeme ampulární nádory a pak karcinom pankreatu

Regionální uzliny pankreatu

• horní skupina – nad hlavou a tělem
• dolní skupina – pod hlavou a tělem
• přední skupina – pankreatoduodenální, pylorické a proximální mezenterické uzliny
• zadní skupina – zadní pankreatoduodenální, pericholedochální, mezenterické
• lienální skupina – uzliny v hilu sleziny

Prekurzorové léze

Nádory pankreatu mohou vznikat malignizací cyst. Cysty pankreatu lze rozdělit dle lokalizace na periferní (v periferních vývodech slinivky) a intraduktální (nasedající na hlavní vývod pankreatu, ductus pancreaticus). Intraduktální cysty mají vyšší riziko malignizace (kolem 10% oproti 1% u periferních útvarů).

Ampulární (periampulární) nádory

• nejčastěji to je dobře diferencovaný adenokarcinom s papilárně exofytickými projevy
• dříve naprosto raritní, dnes je to až pátá nejčastější příčina smrti na rakovinu
• postihuje osoby starší 50 let
• prognosticky příznivé je, že se záhy projeví obstrukčním ikterem – proto je až 4x častěji indikován k resekci než karcinom hlavy pankreatu
• metastázy nastupují později

Karcinom

 Podrobnější informace naleznete na stránce Karcinom pankreatu.

Karcinom hlavy pankreatu po aplikaci kontrastní látky na CT

• dle lokalizace rozeznáváme – karcinom hlavy, těla a kaudy pankreatu
• výskyt
  • je stále častější (v současnosti asi 2× více než v meziválečném období)
  • tvoří přes 10 % malignit GITu, přes 3 % všech malignit
• příčiny – je známa řada predispozičních faktorů – obezita, alkohol, kouření, DM, biliopankreatický reflux, chronická pankreatitida
• lokalizace – 65–70 % je v hlavě, 15 % v těle, 5 % v oblasti kaudy
• histologie – 90 % jde o adenokarcinom z duktálního epitelu, velmi špatnou prognózu má karcinom z acinárních buněk

Stádia nádorového procesu

• stádium I – T1 nebo 2, N0, M0
• stádium II – T3 (infiltrace do žaludku, cév…), N0, M0
• stádium III – jakékoli T, N1, M0
• stádium IV – jakékoli T, N, ale M1

Klinický obraz

• zpočátku
  • syndrom „dyskomfortu“ – nechuť k jídlu, pocit plnosti, úbytek hmotnosti a trávicí obtíže
  • tyto příznaky by měly vést k podezření na malignitu pankreatu
• bolesti – v nadbřišku a pásovitě vystřelují do zad
• u tumoru hlavy – obstrukční ikterus – typický bezbolestný nástup

Diagnóza

• rozhodující jsou zobrazovací metody
• kontrastní rtg – typické rozšíření duodenálního okénka „C“
• USG – identifikuje tumorovou masu, umožní FNAB
• ERCP– zobrazovací funkce a odběr pankreatické šťávy k cytologii
• CT
• arteriografie – důležitá pro stanovení operability tumoru (infiltrace porty nebo mezenterik – téměř to vylučuje radikální výkon)
• onkomarkery – CEA, CA 19-9, CA 50
• dif.dg. – benigní tumory, pankreatické pseudocysty, chronická pankreatitida

Terapie

• optimálně je chirurgická
• Whipplova operace – při postižení hlavy – kefalická parciální duodenopankreatektomie
• postižení kaudy – levostranná resekce pankreatu
• totální duodenopankreatektomie, spojení trubice gastrojejunoanastomózou
• paliace
  • při útlaku žlučových cest – bilidigestivní anastomózy (viz výše)
  • při hrozícím útlaku duodena – gastrojejunoanastomóza
• pooperační opatření – kontrola glykémie, příp. terapie iatrogenního DM – tento diabetes je velmi těžce ovlivnitelný pro absenci glukagonu! – velké tendence k hypoglykémiím!!!
  • substituce pankreatických enzymů
• adjuvance – perkutánní konvenční RT, na CHT je ca málo senzitivní, používá se jen paliativně

Prognóza

• velmi nepříznivá, operační letalita je 5–15 %
• u včas diagnostikovatelného karcinomu je 5-leté přežití stále jen 3 %

Odkazy

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 6.5.2010]. <http://jirben.wz.cz>.