Migrace
Migrace = přemísťování, stěhování.
Migrace je proces, při kterém může být genofond populace obohacen, či ochuzen o nové alely. Rozšíření těchto alel závisí na spoustě faktorů, ve velké míře však na selekci, která je schopna ty typy alel, které neobstojí v selekčním tlaku, odstranit. Migrace může velkou měrou omezit genetický drift v populaci (změna frekvence alel v populaci) a je nejdůležitějším parametrem genového toku (předávání genů mezi populacemi). Migraci je možné členit mnoha různými způsoby a velmi záleží na oboru, ve kterém se pohybujeme.
V sociologii je migrace spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních. S ekonomickým rozvojem se intenzita migrace dále zvyšuje. V tomto oboru je rozdělení následující:
- trvalá – nevratná migrace, stěhování;
- krátkodobá – dojížďka za prací, do škol, za službami, za rekreací; nevyžaduje trvalou změnu bydliště.
Dělení migrace podle motivu:
- ekonomická,
- politická,
- náboženská.
Další dělení:
- vnitrostátní,
- mezistátní (emigrace, imigrace),
- dobrovolná,
- nucená.
V zoologii je vnímána jako přesídlení jedinců, či celé populace na jiné území. Rozdělení je následující:
- pravidelné – např. sezonní tahy ptáků
- nepravidelné – např. opuštění areálů vlivem přemnožení a následného nedostatku potravy
V parazitologii je pojem migrace využíván v souvislosti s přesunem vývojového stádia parazita.
Genový tok[upravit | editovat zdroj]
- v protikladu k náhodným změnám genových frekvencích v malých populacích, které jsou následkem genového posunu (náhodná změna v genové frekvenci v malých populacích), vzniká ve velkých populacích plynulá změna genové frekvence vlivem genového posunu
- typickým příkladem je plynulý pokles frekvence alely D systému krevních skupin ABO přibližně od 0,3 ve východní Asii po 0,6 v západní Evropě
- dalším příkladem je vtékání „bílých“ genů do genofondu amerických černochů
Příklad[upravit | editovat zdroj]
- ve frekvenci jedné z alel systému Rh byly popsány značné b
- frekvence této alely u afrických černochů je 0,63, u bělochů pak 0,03
- u černochů v Americe byla zjištěna frekvence 0,45
- vypočítejte, jak velký podíl bělošských alel „imigroval“ do černošského obyvatelstva
běloši P (0,03)
afričtí černoši Pi (0,63)
američtí černoši Pi‘ (0,45)
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 11. 2. 2010]. <https://www.stefajir.cz/>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- FLEGR, Jaroslav. Úvod do evoluční biologie. 1. vydání. Praha : Academia, 2007. 544 s. ISBN 978-80-200-1539-6.
- HÁJEK, Jiří, Josef HOTOVÝ a Petr KOUTECKÝ. Úvod do biogeografie : přípravný text kategorie A, B biologické olympiády. 39. vydání. Praha. 2004/2005. ISBN 80-86784-16-9.
