Metabolismus fruktózy
Metabolismus fruktózy probíhá především v játrech za vzniku intermediátů:
- glykolýzy – v sytosti,
- glukoneogeneze – při hladovění.
Zdroje fruktózy[upravit | editovat zdroj]
- štěpením sacharózy z potravy (ovoce, med, konzumní cukr) – enzym sacharáza
- jako volný monosacharid v medu a glukózo-fruktózovém sirupu (např. v limonádách)
Příjem fruktózy je regulován enzymem sacharázou na luminální straně epitelu tenkého střeva a přenašečem GLUT 5.
Transportní proteiny[upravit | editovat zdroj]
- GLUT 5 – usnadňuje transport fruktózy do epitelových buněk tenkého střeva
- GLUT 2 – usnadňuje přenos z epitelie tenkého střeva do krevního řečiště
Katabolismus[upravit | editovat zdroj]
Fruktolýza má některé rysy shodné s glykolýzou:
- Zachycení monosacharidu v buňce jeho fosforylací
Játra: Stejně jako glukokináza fosforyluje glukózu za vzniku glukóza-6-fosfátu, fruktokináza přenáší fosfát z ATP na C1 fruktózy za vzniku fruktóza-1-fosfátu, který kvůli svému náboji nemůže opustit hepatocyt.
Extrahepatální tkáně Mimo játra (např. ve svalu) katalyzuje fosforylaci fruktózy na 6. uhlíku (a tedy stejně jako u glukózy) hexokináza. Vzniká fruktóza 6 fosfát, který podle energetické potřeby buňky vstupuje buď do glykolýzy nebo glukoneogeneze.
- Štěpení hexózy na dvě triózy
Enzym aldoláza B (v játrech) štěpí fruktózu na:
- glyceraldehyd (ne glyceraldehyd-3-fosfát jako v glykolýze)
- dihydroxyaceton-fosfát
Oba produkty jsou poté převedeny na glyceraldehyd-3-fosfát – opět intermediát glykolýzy i glukoneogeneze. Glyceraldehyd je fosforylován trióza kinázou, dihydroxyaceton-fosfát podlehne izomeraci trióza isomerázou.
Fruktóza při svém katabolismu "přeskakuje" rate-limiting reakci glykolýzy katalyzovanou fosfofruktokinázou 1 a tak je v játrech metabolizována rychleji než glukóza.
[zdroj?]
Význam fruktózy pro spermie[upravit | editovat zdroj]
Jako hlavní zdroj energie využívají spermie právě fruktózu. Z tohoto důvodu je v seminální tekutině velká koncentrace fruktózy – 5-10 mmol/l. Tuto fruktózu produkují z glukózy seminální žlázky.
Glukóza → sorbitol → oxidace na fruktózu
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- MATOUŠ, Bohuslav, et al. Základy lékařské chemie a biochemie. 1. vydání. Praha : Galén, 2010. 540 s. ISBN 978-80-7262-702-8.
