Mateřské faktory ovlivňující teratogenezi
U savců je vývoj zárodku výrazně ovlivňován mateřským organizmem. Významnou roli u člověka hraje také životní styl zahrnující dietní návyky, kouření, nadměrnou konzumaci alkoholu apod.
Fetální alkoholový syndrom[upravit | editovat zdroj]
Chronická konzumace alkoholu v průběhu gravidity může vést ke vzniku fetálního alkoholového syndromu, který představuje vážné postižení plodu. Projevy embryotoxického působení alkoholu jsou značně nespecifické (intrauterinní růstová retardace, psychomotorická dysfunkce a kraniofaciální malformace). Diagnóza je proto často stanovena na základě informace o alkoholismu matky. Charakteristické rysy obličeje dítěte s fetálním alkoholovým syndromem jsou nezřetelné philtrum, úzký horní ret, propadlý kořen nosu, krátký nos a oploštělá střední část obličeje.
Podrobnější informace naleznete na stránce Fetální alkoholový syndrom.Kouření[upravit | editovat zdroj]
Kouření není spojováno s velkými vrozenými defekty, ale přispívá k intrauterinní růstové retardaci. Může být příčinou předčasného porodu. U matek – kuřaček dochází k nedostatečnému zásobení plodu živinami a kyslíkem. Existují také důkazy, že způsobuje poruchy chování.
Podrobnější informace naleznete na stránce Kouření.Diabetes mellitus[upravit | editovat zdroj]
Poruchy metabolismu cukrů v průběhu těhotenství u diabetiček způsobují vyšší výskyt předčasných porodů, častější malformace a vyšší neonatální úmrtnost. Děti diabetiček mívají vyšší porodní hmotnost. Riziko vzniku vrozených vad je trojnásobné až čtyřnásobné v porovnání s dětmi nediabetických matek. Popisovány jsou zejména defekty srdce, skeletu a CNS. Výskyt malformací je výrazně ovlivněn závažností a délkou trvání onemocnění matky.
Podrobnější informace naleznete na stránce Diabetes mellitus v graviditě.Fenylketonurie[upravit | editovat zdroj]
Matky s fenylketonurií, způsobenou nedostatkem enzymu fenylalaninhydroxylázy, mají zvýšenou sérovou koncentraci fenylalaninu, což představuje riziko vzniku mentální retardace, mikrocefalie a srdečních vad. Při nasazení diety bez fenylalaninu probíhá mentální vývoj postižených jedinců normálně a v době vyzrání CNS je možné dietu vysadit.
Nutriční deficience[upravit | editovat zdroj]
Trvalý deficit jódu ve výživě matky vyvolává u dětí těžkou mentální retardaci označovanou jako kretenismus.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- NOVOTNÁ, Božena; MAREŠ, Jaroslav.Vývojová biologie pro mediky. Karolinum, Praha 2005
- SADLER, Thomas W. Langmanova lékařská embryologie. Grada Publishing, Praha 2011
