Mangan
Z WikiSkript
Mangan je důležitý pro strukturu kostí, funkci CNS a celé řady enzymů (pyruvátkarboxylasy, SOD, kinázy, dekarboxylázy…).
Funkce[upravit | editovat zdroj]
Podílí se na procesu oxidační fosforylace, čímž zasahuje do tukového metabolismu → nejvyšší koncentrace v buňkách – v mitochondriích.
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
Zdrojem manganu jsou ovesné vločky, celozrnný chléb, čaj a kakao. Odhadovaná denní potřeba (doporučenou dávku nelze určit) je 2-3 mg[1]. Vylučuje se žlučí.
Deficit[upravit | editovat zdroj]
Deficit je výjimečný, může způsobovat zvýšení hladiny krevních lipidů a s tím spojenou předčasnou aterosklerózu. Může se vyskytnout také dermatitida či trávící poruchy.
Toxicita[upravit | editovat zdroj]
V 19. století se projevila u horníků – „manganové šílenství“ – psychické poruchy, parkinsonismus.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena – učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. vydání. Praha : Univerzita Karlova, 2002. 204 s. ISBN 80-7184-551-5.
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena – učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. vydání. Praha : Univerzita Karlova, 2002. 204 s. ISBN 80-7184-551-5.
- SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.
- MASOPUST, Jaroslav a Richard PRŮŠA. Patobiochemie metabolických drah. 2. vydání. Univerzita Karlova, 2004. 208 s. s. 192.