Místní laloky

Z WikiSkript

Místní lalok z čela v plné tloušťce (rekonstrukce nosu)

Jde o laloky stopkované z okolí.

Rozlišujeme:

  1. axiální lalok – výživa anatomicky definovanými cévami
  2. random pattern flap – zásobení kapilárami dermálního + subdermálního plexu; délka:šířka max. 2:1

Základní typy a užití místních laloků:

  • transpoziční lalok – přemísťovaný do defektu z jeho okolí; rozměry dány velikostí defektu, limitovány úhlem rotace
  • rhomboidní lalok (Limbergův) – krytí rhomboidních defektů
  • posuvný lalok – vysunutí na místo defektu, nahromaděnou tkáň při jeho odstupu (tzv. "psí uši") po obou str. klínovitě excidujeme
  • ostrůvkový lalok – vysouváme do defektu V-Y plastikou, živený pouze z hlubokých cév spodiny
  • rotační lalok – vytváří se v okolí defektu obloukovitým řezem od jeho okraje v dvojnásobku velikosti defektu, ukončeným nářezem směrem k defektu; ke krytí ∆ i jiných defektů
  • Z-plastika – symetrická transpozice tkáně do defektu; přesouvané klíny tkáně nadzdviženy pod úhlem 30–60 °


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • MĚŠŤÁK, Jan, et al. Úvod do plastické chirurgie. 1. vydání. Praha : Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, 2005. 125 s. ISBN 80-246-1150-3.