Lysozomy
(přesměrováno z Lyzozomy)
Lysozomy jsou sférické membránové organely vyskytující se u mnoha eukaryotních organismů.
Obsahují přes 50 typů enzymů (kyselé hydrolázy) sloužících rozkladu extra- i intracelulárního materiálu – sacharidů, proteinů, lipidů a nukleových kyselin. Vnitřní pH 5,0–6,0 – je udržováno protonovou pumpou v membráně lysozomu. Vznikají syntézou lysozomálních enzymů v hrubém endoplazmatickém retikulu, následným transportem těchto enzymů v malých vezikulech do Golgiho komplexu a poté oddělením lysozomů z GK.
Rozlišujeme lysozomy:
- primární – váčky s enzymy, bez materiálu;
- sekundární – podstatně větší, vznikají splynutím primárního lysozomu s fagozomem;
- terciární – obsahují zbytky materiálu, který už nejde rozložit, např. lipofuscin.
Autofagii využívá buňka k recyklaci vlastních opotřebovaných struktur. Onemocnění na podkladě defektu lysozomů:
Vrozená – genetické poruchy jejich enzymů či regulačních proteinů, dochází k postupnému hromadění materiálu, zejm. v CNS a makrofázích. Asi 40 chorob, frekvence 1 / 100 000 porodů, většinou neléčitelné.
- Fabryho choroba – tato je léčitelná podáváním chybějící α-galaktosidázy;
- Niemannova–Pickova choroba;
- Tayova–Sachsova choroba;
- Gaucherova choroba;
- Pompeho choroba.
Získaná – většinou jen relativní poruchy, z nadbytku přijímaného materiálu, často u makrofágů, např. foamy cells při ateroskleróze, ale postiženy mohou být i hepatocyty, epitel. bb. proximálních tubulů ledvin. Při dně jsou membrány lysozomů rozrušovány krystalky kyseliny močové, což vede k uvolnění enzymů, které se projeví kloubní zánětlivou reakcí.