Kreatin
Kreatin (N-methylguanidinoctová kyselina) je dusíkatá sloučenina, která se nachází hlavně v kosterní svalovině (kréas znamená řecky maso – tedy paralela k latinskému carnis a z něho odvozenému názvu jiné látky důležité pro svalový metabolismus, karnitinu). Kreatin je tvořen v ledvinách a v játrech z aminokyselin glycinu a argininu a následně metylován. Syntéza probíhá ve dvou fázích:
- V ledvinách: enzym transaminidasa přenáší guanidinovou skupinu argininu na glycin a vzniká guanidinacetát.
- V játrech: methylace guanidinacetátu na kreatin, jako koenzym v této reakci je S-adenosylmethionin.
.png)
Je-li v kosterním svalu dostatečné množství ATP, je kreatin fosforylován enzymem kreatinkinázou na kreatinfosfát, který pak slouží jako rychle dostupný zdroj energie (obsahuje makroergní fosfátovou vazbu). Bezprostředně po zahájení kontrakce, kdy sval spotřebuje zásoby ATP, je makroergní fosfát přenesen z kreatinfosfátu na ADP, čímž vznikne ATP a kreatin. Zásoby energie uložené v kreatinfosfátu pokryjí potřebu energie pracujícího svalu na dobu prvních 6–10 sekund. Kreatin a kreatinfosfát jsou nestabilní molekuly, které se spontánní cyklizací přeměňují ve svalech neenzymaticky na kreatinin. Ten se nemůže již fosforylovat, přechází do krve a vylučuje se močí.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Poruchy syntézy kreatinu
- Kreatinfosfát
- Kreatinin • Kreatininová clearance
- ATP • Mechanismus svalové kontrakce
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KOOLMAN, Jan a Klaus-Heinrich RÖHM. Barevný atlas biochemie. 1. vydání. Praha : Grada, 2012. ISBN 978-80-247-2977-0.
- MATOUŠ, Bohuslav, et al. Základy lékařské chemie a biochemie. 1. vydání. Praha : Galén, 2010. 540 s. ISBN 978-80-7262-702-8.
