Karnitin
Karnitin je endogenní molekula, která se podílí na přenosu mastných kyselin přes membránu mitochondrie, mluvíme o tzv. karnitinovém člunku. Prekurzorem karnitinu v lidském těle jsou aminokyseliny L-Lysin a L-methionin. Karnitin není syntetizován přímo z lysinu, ale z jeho vzniklého derivátu trimethyllysinu, který je pak v několika krocích přeměněn na finální produkt. Velkou část karnitinu získáváme také ze stravy, především z červeného masa. Často se používá i jako potravinový doplněk (suplementace pro aktivní sportovce 2 g/den) nebo tzv. spalovač tuků. Vědecká data nepotvrzují vliv karnitinu na hubnutí.[1], přesto některé práce naznačují pozitivní vliv karnitinu na sportovní výkon (zvýšení svalové síly a větší zapojení tukového metabolismu při vytrvalostním výkonu)[2][3].
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- DUŠKA, František a Jan TRNKA. Biochemie v souvislostech I. díl – základy energetického metabolizmu. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1116-3.
- MATOUŠ, Bohuslav. Základy lékařské chemie a biochemie. Praha: Galén, c2010. ISBN 978-80-7262-702-8.
- ↑ Australian Institute of Sport. webová stránka [online]. [cit. 2023-03-25]. <https://www.ais.gov.au/__data/assets/pdf_file/0010/1000072/36194_Sport-supplement-fact-sheets-Carnitine-v2.pdf>.
- ↑ SAWICKA, Angelika K., Gianluca RENZI a Robert A. OLEK. The bright and the dark sides of L-carnitine supplementation: a systematic review. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 2020, roč. 1, vol. 17, s. ?, ISSN 1550-2783. DOI: 10.1186/s12970-020-00377-2.
- ↑ KOOZEHCHIAN, Majid S., Amin DANESHFAR a Ebrahim FALLAH. Effects of nine weeks L-Carnitine supplementation on exercise performance, anaerobic power, and exercise-induced oxidative stress in resistance-trained males. Journal of Exercise Nutrition & Biochemistry. 2018, roč. 4, vol. 22, s. 7-19, ISSN 2233-6842. DOI: 10.20463/jenb.2018.0026.
