Konjunktivitidy (pediatrie)
Konjunktivitidy jsou záněty oční spojivky, etiologicky se jedná především o onemocnění zánětlivá a alergická. V diagnostice postačuje důkladné makroskopické vyšetření s dobrým osvětlením. Většina bakteriálních konjunktivitid je provázena hlenohnisavou až hnisavou sekrecí slepující řasy, serózní vodnatá sekrece je typická pro virové konjunktivitidy. Chemózou označujeme sklovitý edém bulbární spojivky. Bledá chemosa charakterizuje akutní alegickou konjunktivální reakci a je spojena se silným svěděním. Specifickým problémem jsou konjunktivitidy u novorozenců.
Novorozenci[upravit | editovat zdroj]
Konjunktivitidy u novorozenců mohou mít odlišné vyvolavatele než konjunktivitidy starších dětí. Časté také bývá postižení v souvislosti s obstrukcí canalis nasolacrimalis (sekrece typicky začíná z vnitřního koutku oka).
Gonokoková konjunktivitida novorozenců (Ophthalmia neonatorum)[upravit | editovat zdroj]
Dnes vzácná pro tzv. crédeizaci – preventivní vykapání spojivek O-Septonexem u novorozenců po porodu. Začátek 2–4 dny po porodu, kultivace vyžaduje speciální medium. Při infekci je typický otok víček, hnisavá sekrece, která může až explozivně vystříknout. Je zde riziko perforace rohovky a endoftalmitidy. Terapie sestává z podávání PNC-G po 7 dní.
Novorozenecká inkluzorní konjunktivitida[upravit | editovat zdroj]
Vyvolavatelem je Chlamydia trachomatis, novorozenec se nakazí při průchodu porodním kanálem. Inkubační doba je 1–2 týdny. Klinicky nacházíme chemosu, mukopurulentní sekreci, někdy s tvorbou psedomembrán. Diagnostikujeme s pomocí průkazu chlamydiového antigenu ze spojivky (stěr musí obsahovat epiteliální buňky), vyžaduje barvení dle Giemsy nebo použití PCR. Podezření vzniká u konjunktivitid, která jsou rezistentní na běžná lokální ATB nebo při současném respiračním infektu. Lokální terapie je bez efektu, podáváme celkově makrolidy, např. azitromycin 20 mg/kg/den á 24 hod po 3 dny nebo clarithromycin 2–3 týdny. Přeléčujeme i oba rodiče.
Novorozenecká bakteriální konjunktivitida[upravit | editovat zdroj]
Infekci vyvolávají bakterie, které kolonizují vagínu matky. Lehčí formy léčíme lokálními antiseptiky (O-Septonex), u těžších volíme gentamicin, tobramycin, kanamycin atd.
Novorozenecká virová konjunktivitida[upravit | editovat zdroj]
Nejčastěji vyvolává HSV-1 a 2, k rozvoji dochází za 1–2 týdny po porodu. Vedle sekrece z oka mohou být periorbitálně puchýřky, hrozí neuritida optiku, chorioretinitis, vzácně i encefalitis. Průkaz PCR. Lékem volby je Acyklovir i.v. 60 mg/kg/d á 8 hod. po dobu 14–21 dní.
Starší děti[upravit | editovat zdroj]
Purulentní konjunktivitidy[upravit | editovat zdroj]
Velmi časté, často iniciálně infekce jednoho oka, které vzápětí přejde na oko zdravé. Vyvolavateli jsou často stafylokoky, streptokoky, G- bakterie. Terapií jsou lokální ATB, výplachy Borovou vodou nebo Ophthalem. CAVE protrahovaná jednostranná konjunktivitida malých kojenců má většinou příčinu v nedostatečné funkci odvodných slzných cest. Kauzální terapií je zde propláchnutí, ev. sondáž kanálku.
Herpetická blefarokonjunktivitida[upravit | editovat zdroj]
Vyvolavatel HSV, nacházíme zpravidla jednostrannou blefarokonjunktivitidu s tvorbou puchýřků na kůži víček a folikulární hyperplasií spojivky, sekrece je spíše vodnatá. Diagnostika makroskopicky, terapií je Acyclovir lokálně, steroidy jsou kontraindikovány.
Faryngokonjunktivální horečka[upravit | editovat zdroj]
Kombinovaný infekt dýchacích cest s konjunktivitidou, vyvolavatelem je adenovirus. Hojí se nekomplikovaně, léčba nespecifická, O-Septonex.
Epidemická keratokonjunktivitida[upravit | editovat zdroj]
Vyvolavatelem jsou opět adenoviry, ale odlišné sérotypy. Postižena může být i rohovka, terapie je opět nespecifická.
Alergické formy[upravit | editovat zdroj]
Sezonní alergické konjunktivitidy[upravit | editovat zdroj]
Vyskytují se osamoceně nebo jako rhinokonjunktivitidy. Jsou-li alergickým antigenem pyly, hovoříme o pollinose. Hlavním symptomem, který vede k úvaze o alergické povaze je urputný pruritus. Terapie: lokálně kromoglykát, antihistaminika, steroidy, sezonně i celkové antihistaminika.
Vernální keratokonjunktivitida[upravit | editovat zdroj]
Často chronický celoroční průběh, vyskytuje se až ve školním věku. Typické je svědění a výrazná světloplachost. Bolest a pocit cizího tělíska v oku indikuje postižení rohovky, komplikacemi je keratopatie nebo vřed. Preventivně podáváme lokálně stabilizátory žírných buněk, k akutní léčbě podáváme lokálně kortikoidy a celkově antileukotrieny.
Atopická keratokonjunktivitida[upravit | editovat zdroj]
Nejvzácnější forma, ale nebezpečná, hrozí jizvení spojivky a vznik srůstů, perforace rohovky a její hluboký zánět. Typická je bolest, edém víček, pálení, svědění, fotofobie, zamlžené vidění, v oblasti koutů ragády, nález blefarokonjunktivitidy (zluštěný okraj víček). Typická je komorbidita jiným atopickým onemocněním (ekzém, AB). Podáváme lokálně kortikoidy, celkově antileukotrieny i antihistaminika. Jako umělé slzy používáme přípravky bez stabilizačních přípravků.
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
Vypracované otázky z pediatrie, MUDr. Havránek