Konjunktivitidy (pediatrie)

Konjunktivitidy jsou záněty oční spojivky, etiologicky se jedná především o onemocnění zánětlivá a alergická. V diagnostice postačuje důkladné makroskopické vyšetření s dobrým osvětlením. Většina bakteriálních konjunktivitid je provázena hlenohnisavou až hnisavou sekrecí slepující řasy, serózní vodnatá sekrece je typická pro virové konjunktivitidy. Chemózou označujeme sklovitý edém bulbární spojivky. Bledá chemosa charakterizuje akutní alergickou konjunktivální reakci a je spojena se silným svěděním. Specifickým problémem jsou konjunktivitidy u novorozenců.

Novorozenci

Konjunktivitidy u novorozenců mohou mít odlišné vyvolavatele než konjunktivitidy starších dětí. Časté také bývá postižení v souvislosti s obstrukcí canalis nasolacrimalis (sekrece typicky začíná z vnitřního koutku oka).

Gonokoková konjunktivitida novorozenců (Ophthalmia neonatorum)

Dnes vzácná pro tzv. crédeizaci – preventivní vykapání spojivek O-Septonexem u novorozenců po porodu. Začíná 2–⁠4 dny po porodu, kultivace vyžaduje speciální medium. Při infekci je typický  otok víček, hnisavá sekrece, která může až explozivně vystříknout. Je zde riziko perforace rohovky a endoftalmitidy. Terapie sestává z podávání penicilinu G po 7 dní.

(Nejen) novorozenecká inkluzorní konjunktivitida

Vyvolavatelem je Chlamydia trachomatis, novorozenec se nakazí při průchodu porodním kanálem, starší jedinci autoinokulací (genitookulární přenos). Inkubační doba je 1–2 týdny.

Klinicky nacházíme zarudnutí očí, pocit cizího tělesa, světloplachost, zduření lymfatických uzlin, chemosu, mukopurulentní sekreci, někdy s tvorbou psedomembrán, hypertrofii spojivek. Onemocnění často postihuje i rohovku. Mimooční příznaky zahrnují uretritidu, cervicitidu, endometritidu a salpingitidu.

Diagnostikujeme s pomocí průkazu chlamydiového antigenu ze spojivky (stěr musí obsahovat epiteliální buňky), vyžaduje barvení dle Giemsy nebo použití PCR. Podezření vzniká u konjunktivitid, která jsou rezistentní na běžná lokální ATB nebo při současném respiračním infektu.

Lokální terapie je bez efektu, podáváme celkově makrolidy, např. azitromycin 20 mg/kg/den po 24 hodinách po 3 dny nebo klaritromycin 2–⁠3 týdny. Přeléčujeme i oba rodiče, u starších jedinců namísto rodičů sexuální partnery.

Novorozenecká bakteriální konjunktivitida

Infekci vyvolávají bakterie, které kolonizují vagínu matky. Lehčí formy léčíme lokálními antiseptiky (O-Septonex), u těžších volíme gentamicin, tobramycin, kanamycin atd.

Novorozenecká virová konjunktivitida

Nejčastěji vyvolává HSV-1 a 2, k rozvoji dochází za 1–⁠2 týdny po porodu. Vedle sekrece z oka mohou být periorbitálně puchýřky, hrozí neuritida optiku, chorioretinitida, vzácně i encefalitida. Průkaz se provádí pomocí PCR. Lékem volby je acyklovir i.v. 60 mg/kg/d po 8 hodinách po dobu 14–⁠21 dní.

Starší děti

Purulentní konjunktivitidy

Jsou velmi časté, často začínají jako infekce jednoho oka, přičemž vzápětí přejdou i na oko zdravé. Vyvolavateli jsou často stafylokoky, streptokoky, G– bakterie. Terapií jsou lokální ATB, výplachy borovou vodou nebo O-Septonexem.

Protrahovaná jednostranná konjunktivitida malých kojenců má většinou příčinu v nedostatečné funkci odvodných slzných cest. Kauzální terapií je zde propláchnutí, ev. sondáž kanálku.

Herpetická blefarokonjunktivitida

Vyvolavatelem je HSV, nacházíme zpravidla jednostrannou blefarokonjunktivitidu s tvorbou puchýřků na kůži víček a folikulární hyperplasií spojivky, sekrece je spíše vodnatá. Diagnostika se provádí makroskopicky, terapií je acyklovir lokálně, steroidy jsou kontraindikovány.

Faryngokonjunktivální horečka

Kombinovaný infekt dýchacích cest s konjunktivitidou, vyvolavatelem je adenovirus. Hojí se nekomplikovaně, léčba je nespecifická pomocí O-Septonex.

Epidemická keratokonjunktivitida

Vyvolavatelem jsou opět adenoviry, ale odlišné sérotypy. Postižena může být i rohovka, terapie je opět nespecifická.

Alergické formy

Společné příznaky alergických forem konjunktivitid zahrnují svědění, začervenání oka, chemózu spojivky, epiforu, otok víček, světloplachost a pocit cizího tělesa. Diagnostika probíhá pomocí kožních prick testů nebo slzného testu (zjištění hladin IgE). Důležitá je i rodinná anamnéza.

Léčba probíhá formou eliminace alergenu, případně podáváním antihistmainik, stabilizátorů žírných buněk, kortikosteroidů, nesteroidních antiflogistik nebo jako imunoterapie.

Sezonní alergické konjunktivitidy

Vyskytují se osamoceně nebo jako rhinokonjunktivitidy. Jsou-li alergickým antigenem pyly, hovoříme o pollinose. Hlavním symptomem, který vede k úvaze o alergické povaze je urputný pruritus. Terapií je lokálně kromglykát, antihistaminika, steroidy, sezonně antihistaminika i celkově.

Celoroční alergické konjunktivitidy

Patogeneze onemocnění je stejná jako u sezónních, rozdílem je pouze nesezónní výskyt alergenu (srst, plísně, roztoči).

Vernální keratokonjunktivitida

Často chronický celoroční průběh, vyskytuje se až ve školním věku, častěji u chlapců. Typické je svědění a výrazná světloplachost. Bolest a pocit cizího tělíska v oku indikuje postižení rohovky, komplikacemi je keratopatie nebo vřed. Preventivně podáváme lokálně stabilizátory žírných buněk, k akutní léčbě podáváme lokálně kortikoidy a celkově antileukotrieny.

Atopická keratokonjunktivitida

Nejvzácnější forma, ale nebezpečná, hrozí jizvení spojivky a vznik srůstů, perforace rohovky a její hluboký zánět. Typická je bolest, edém víček, pálení, svědění,  fotofobie, zamlžené vidění, v oblasti koutů ragády, nález blefarokonjunktivitidy (zluštělý okraj víček). Typická je komorbidita jiným atopickým onemocněním (ekzém, astma bronchiale). Podáváme lokálně kortikoidy, celkově antileukotrieny i antihistaminika. Jako umělé slzy používáme přípravky bez stabilizačních přísad.

Gigantopapilární konjunktivitida

Trápí nositele kontaktních čoček. Vzniká v důsledku dráždění nebo alergické reakce na materiál. Je přítomná typická papilární reakce.

Zdroje

Vypracované otázky z pediatrie, MUDr. Havránek

Vypracované otázky z očního lékařství, medici 2. LF