Komplikace UPV/SŠ (sestra)
Z WikiSkript
Tento článek je určen pro studenty středních a vyšších odborných škol oboru všeobecné ošetřovatelství | ||||
Prosíme, neprovádějte věcné editace, nemáte-li potřebnou kvalifikaci. | ||||
Editujte s rozvahou. Věcné změny nejprve projednejte v diskusi. | ||||
- Komplikace vznikají z důvodu zajištění dýchacích cest (komplikace intubace, tracheostomie,…).
- Z nevhodně upravené vdechované směsi.
- Z protrahované expozice dýchacích cest vysokým koncentracím O2.
- Infekční komplikace (snížení/ztráta reflexů DC, zhoršení funkce mukociliárního transportu,…).
- Plicní komplikace v důsledku ventilace pozitivním přetlakem.
- Mimoplicní komplikace v důsledku ventilace pozitivním přetlakem.
Komplikace související s intubací[upravit | editovat zdroj]
- Poškození dutiny ústní, hrtanu, průdušnice, hlasivek.
- Podráždění n. vagu, zvýšení ICP, TK, arytmie.
- Zavedení kanyly do jednoho bronchu.
- Zavedení kanyly do jícnu.
- Laryngospasmus, bronchospasmus.
- Aspirace žaludečního obsahu.
Související s dlouhodobou OTI[upravit | editovat zdroj]
- Obstrukce rourky – zalomení, herniace balónku, obturace sekretem, krví.
- Tlakové léze způsobené kanylou – rty, nosní a ústní sliznice, průdušnice.
- Vznik tracheoesofageálních píštělí.
- Záněty obličejových dutin.
- Poškození hlasivek, vznik stenóz.
- Vznik atelaktáz při nedostatečné ventilaci a toaletě DC.
- Mikroaspirace s rozvojem pneumonie.
Komplikace související s tracheostomií[upravit | editovat zdroj]
- Krvácení z rány.
- Špatné zavedení kanyly (do okolních tkání).
- Pneumothorax.
- Infekce.
- Neprůchodnost kanyly.
- Vznik tracheoesofageálních píštělí.
- Stenóza trachey, tracheomalacie.
Komplikace způsobené nevhodně upravenou dýchací směsí[upravit | editovat zdroj]
- Při nedostatečném ohřátí a zvlhčení směsi dochází ke vzniku atelaktáz. Zvyšuje se hustota sputa, sekret stagnuje v plicních oblastech a není posouván směrem k horním cestám dýchacím.
- Při nadměrném ohřátí směsi můžeme způsobit popálení endotelu průdušek.
- Nadměrné zvlhčení vede ke tvorbě velkého množství sputa. Tekutina se hromadí v plicních sklípcích a prostupnost plynů je velmi ztížena. (Pacient se „topí“.)
Infekční komplikace[upravit | editovat zdroj]
- V důsledku hromadění sekretu v dýchacích cestách s nedostatečným posunem dochází k rozvoji pneumonie či bronchopneumonie. Kašlací reflex bývá utlumen hlubokou sedací, což znesnadňuje posouvání sekretu směrem ven.
- Poškození plic vlivem zánětlivých reakcí se nazývá Biotrauma (Tremblay a Slutsky).
- Uvolnění mediátorů zánětu při poškození plicní tkáně nevhodně vedenou UPV.
Mimoplicní komplikace[upravit | editovat zdroj]
Kardiovaskulární systém[upravit | editovat zdroj]
- Ovlivnění velikosti srdečního výdeje, redistribuce průtoku krve orgány, …
- Při ventilaci pozitivním přetlakem:
- →V průběhu inspiria – zvýšení plicního objemu nad endexspirační úroveň.
- →Spontánní nepodporovaný vdech – v inspiriu klesá nitrohrudní tlak.
- →Při ventilaci pozitivním přetlakem – v inspiriu naopak nitrohrudní tlak stoupá.
- Vliv plicní inflace:
- → Změny vegetativního tonu.
- → Změny plicní vaskulární rezistence.
- → Mechanické interakce mezi plícemi a srdcem.
- Hemodynamické důsledky změn nitrohrudního tlaku:
- → Přenos tlaku z dýchacích cest na nitrohrudní tlak.
- → Snížení žilního návratu.
- → Ovlivnění funkce pravé a levé komory.
Metabolismus vody a iontů a renální funkce[upravit | editovat zdroj]
- Aldosteron, adiuretin, natriuretický peptid.
- Po zahájení UPV většinou dojde k nižšímu výdeji moče, průtoku krve ledvinami, exkrece sodíku a glomerulární filtrace až o 30 %.
- Přesný mechanismus není znám, předpokládá se působení více faktorů:
- Snížení srdečního výdeje.
- Redistribuce průtoku krve ledvinami.
- Zvýšení tlaku v žilách.
- Změny tonu autonomního nervového systému (snížení středního arteriálního tlaku vede k aktivaci sympatiku).
Hormonální změny[upravit | editovat zdroj]
- Zvýšení sekrece adiuretinu vede k redistribuci krve a retenci tekutin, zvýšení sekrece aldosteronu, snížení sekrece atriálního natriuretického faktoru.
- Přesný mechanismus opět není znám, předpokládá se působení více faktorů:
- Snížení srdečního výdeje – snížení prokrvení splanchniku a jater.
- Zvýšení hepatální vaskulární rezistence.
- Zvýšení tlaku v žilách.
- Zvýšení nitrobřišního tlaku.
- Zvýšení tlaku v biliárním traktu.
Plicní komplikace[upravit | editovat zdroj]
- Agresivní PPV (ventilace pozitivním přetlakem) vede k poškození plic – vzniká plicní edém, atelektázy, hemorhagie, …
- VILI = ventilator-induced lung injury = poškození plic způsobené UPV: v experimentu na zvířatech se zdravými plícemi.
- VALI = ventilator-associated lung injury = poškození plic vzniklé v průběhu UPV: u lidí na UPV, kde nelze vyloučit preexistující plicní patologii (v praxi).
3 mechanismy podílející se na vzniku plicního poškození[upravit | editovat zdroj]
- Strukturální disrupce.
- Dysfunkce surfaktantu.
- „Biotrauma“ – poškození způsobené mechanismy zánětlivé reakce.
- Nadměrné rozepnutí plic – vede k rupturám epitelu, endotelu nebo všech vrstev alveolu a vzestupu permeability alveolokapilární membrány.
- U UPV s vysokým endinspiračním plicním objemem.
- Střižné síly – ve stěnách dýchacích cest a alveolů na hranici mezi provzdušněných a nevzdušných oblastí jsou velmi vysoké tlakové gradienty.
- U UPV s nízkým PEEP (= pozitivní endexspirační přetlak).
- Dysfunkce surfaktantu – poškození filmu surfaktantu na povrchu alveolu vysokým inspiračním tlakem; opakované kolapsy alveolů při UPV s nízkým PEEP vedou k „odpumpování“ surfaktantu z alveolů do bronchiálního stromu a průnik sérových proteinů do alveolárních prostoru vede ke změnám ve struktuře a funkci surfaktantu a lokálně produkované prozánětlivé cytokiny vedou ke snížení tvorby surfaktantu.
- Poškození plic zánětem = biotrauma.
- Větší tkáňový stres – způsobí přímo ruptury plicních struktur – následně dojde k zánětlivé reakci na poškození.
- Menší tkáňový stres – aktivace zánětlivé odpovědi důsledkem změn buněčných struktur.
- Nadměrné rozepnutí plic – vede k rupturám epitelu, endotelu nebo všech vrstev alveolu a vzestupu permeability alveolokapilární membrány.
Poškození plic prokazatelně související s UPV - VILI[upravit | editovat zdroj]
- Přítomnost plynu mimo alveolární prostor, plicní edém, destrukce alveolů,
- → postupně až pseudocysty, pseudoemfyzém, bronchodysplazie.
- Faktory pro vznik:
- vysoký endinspirační plicní objem (EILV),
- nedostatečný endexspirační plicní objem (PEEP),
- endotoxinémie (přítomnost toxinů G- bakterií v krvi),
- teplota,
- plicní kapilární tlak (srdeční výdej),
- dechová frekvence,
- genetická predispozice,
- Mechanismus vzniku:
- Nadměrné napětí alveolu a kapilární stěny,
- → vysoký EILV = endispirační plicní objem (=volumotrauma) vede k nadlimitnímu rozepnutí plic → nadměrný tah plicních struktur,
- → nízký PEEP = endexspirační plicní objem (=atelektrauma) – střižné síly na hranici ventilovaných a neventilovaných alveolů.
- Mechanické bronchiální trauma → opakované kolapsy a otevření malých dýchacích cest (přítomnost atelektáz).
- Vysoký transkapilární tlak:
→ vysoký intravaskulární tlak, → normální intravaskulární tlak v kombinaci s nadměrným napětím alveolu a kapilární stěny způsobí zvýšení permeability endotelu.
- !!!Manipulace s EILV a PEEP = základ tzv. protektivních ventilačních strategií
Toxicita kyslíku[upravit | editovat zdroj]
- Toxicita kyslíku závisí na jeho podílu ve vdechované směsi a na délce jeho působení.
- Koncentrace kyslíku nad 60 % trvající déle než 72 hodin je již toxická.
- První reagují plíce.
Plíce[upravit | editovat zdroj]
- Způsobuje fibrotizaci plic, rozvoj obrazu ARDS.
- Vysoká koncentrace kyslíku v alveolech vede k vasokonstrikci → snížení průtoku krve v alveolárních vlásečnicích → poškození → zvýšení propustnosti buněk.
- Z poškozených alveolů se ztrácí surfaktant což vede k nestabilitě sklípků a jejich kolapsu → plicní atelaktáza, kterou nelze rozvinout ani UPV.
- Příznaky: Podráždění DC, sucho v ústech, bolest na prsou, kašel, dušnost, nevolnost, zvracení, pokles plicní poddajnosti, vitální kapacity, zvýšení kapilární prostupnosti se zvýšením extravaskulární plicní vody s následnou hypoxémií a hyperkapnií.
Zrak[upravit | editovat zdroj]
- Poškození sítnice u nedonošenců v důsledku prorůstání cév do sklivce.
- Rozvoj katarakty.
- Zúžení zorného pole v důsledku vasokonstrikce retinálních cév.
Komplikace způsobené vlastní ventilací[upravit | editovat zdroj]
- Zvýšení nitrohrudního tlaku.
- Nadměrné rozepnutí plic.
- Na hranici mezi provzdušněnými a nevzdušnými částmi plic dochází k poškození malých dýchacích cest působením střižných sil.
- UPV může vést k inaktivaci surfaktantu.
- Přesun surfaktantu do bronchů.
- Vznik Barotraumatu či Volumotraumatu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Literatura[upravit | editovat zdroj]
- MUDR. PETR VOJTÍŠEK, Komplikace při UPV [přednáška k předmětu Modul UPV, obor Sestra pro intenzivní péči - postgraduální studium, Vyšší odborná škola zdravotnická škola Střední a vyšší zdravotnická škola Ústí nad Labem]. Ústí nad Labem. 20.12. 2012.
- DOSTÁL, Pavel, et al. Základy umělé plicní ventilace. 2. vydání. Praha : Maxdorf, c2005. ISBN 80-7345-059-3.
- Jan Máca, VILI - co vlastně poškozuje plíce při UPV?, Akutně 2018