Komorové extrasystoly

Z WikiSkript

Komorové extrasystoly (komorové předčasné stahy, KES) vznikají v důsledku přítomnosti ektopického ložiska v převodním systému srdečním distálně od bifurkace Hisova svazku nebo v myokardu komor. KES se mohou vyskytovat i u zdravých jedinců.

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

KES jsou často asympomatické. Pakliže se klinicky manifestují, jedná se většinou o palpitace. Nahromadění KES může mít za následek synkopu nebo bolest na hrudi.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Komorová extrasystola

Diagnostika se opírá o EKG. Na EKG pozorujeme tyto změny:[1][2][3]

  • QRS komplex přichází předčasně, není předcházen P vlnou (v případě retrográdního vedení vzruchu AV uzlem může být P vlna lokalizována až za QRS komplexem);
  • QRS komplex je abnormální (tvarově se liší od QRS komplexu pocházejícího z SA uzlu; je široký – trvá déle než 120 ms);
  • QRS komplex je následován úplnou kompenzační pauzou (R-RKES před KES a RKES-R za KES se rovná dvojnásobku R-R intervalu sinusového rytmu);
  • Vlna T je velká, obvykle diskonkordantní vůči QRS komplexu.
  • Jestliže v myokardu existuje jeden ektopický fokus, mají z něj vycházející extrasystoly stejný tvar a označují se jako monotopní.
  • Jestliže se v myokardu vyskytuje více ektopických fokusů generujících předčasné vzruchy, extrasystoly mají vzájemně odlišný tvar a označují se jako polytopní.

Častější výskyt KES by měl vést k podrobnějšímu kardiologickému vyšetření. Pátráme po organickém onemocnění srdce a dysfunkci levé komory (echokardiografie, Holterův monitoring, zátěžové EKG, elektrofyziologické vyšetření).[4]

Klasifikace[upravit | editovat zdroj]

2 KES u pacienta s dilatační kardiomyopatií
Bigeminie (komorové extrasystoly v bigeminní vazbě)

Ke klasifikaci KES se i dnes používá „klasifikace dle Lowna“.

Klasifikace KES dle Lowna[2]
Stupeň Typ KES
0 žádné KES
1a isolované, sporadické, monomorfní KES, < 1/min. a < 30/hod
1b izolované, sporadické, monomorfní KES, > 1/min., ale < 30/hod
2 izolované, časté, monomorfní KES > 30/hod
3a izolované, polymorfní KES
3b bigeminicky vázané mono- či polymorfní KES
4a KES v párech (kupletech)
4b KES v salvách, tj. 3 a více následných KES
5 časné KES (fenomén „R na T“)
KES 3–5 jsou označovány jako „komplexní formy KES“
  • Kuplet (pár) – 2 extrasystoly jdoucí v řadě za sebou.
  • Nesetrvalá komorová tachykardie (salva, triplet) – 3 extrasystoly jdoucí v řadě za sebou.
  • Bigeminie – každý supraventrikulární stah je následován 1 ES.
  • Trigeminie – každé 2 supraventrikulární stahy jsou následovány 1 ES.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Léčba KES zahrnuje:


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ASCHERMANN, Michael, et al. Kardiologie. 1. vydání. Galén, 2004. s. 1158-1159. ISBN 80-7262-290-0.
  2. a b HEINC, Petr. Kdy léčit komorové extrasystoly. Interní Med [online]. 2007, roč. 9, vol. 10, s. 448-452, dostupné také z <http://www.solen.cz/pdfs/int/2007/10/07.pdf>. ISSN 1803-5256. 
  3. NEČAS, Emanuel, et al. Patologická fyziologie orgánových systémů : Část I. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-0675-0 (soubor).
  4. HOLAJ, Robert. Kardiologický kroužek. III. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze, 2009.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HAMPTON, John R. EKG stručně, jasně, přehledně. 6. vydání. Grada, 2005. 149 s. ISBN 80-247-0960-0.
  • HOLAJ, Robert. Kardiologický kroužek. III. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze, 2009.
  • VILIKUS, Zdeněk. Interpretace EKG v klidu a při zátěži. Ústav tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN; 2010.