Klasifikace léčiv
Název léčiva by měl obecně splňovat nejméně tři základní požadavky – měl by být jednoznačný, jedinečný a jednoduchý. V současnosti se můžeme setkat s názvy léků podle tří názvoslovných principů – chemického, generického a INN. Klasifikaci léčiv pak lze provádět podle nejrůznějších hledisek, běžné je klasifikace podle ATC a hrubá klasifikace do indikačních skupin.
Názvosloví léčiv[upravit | editovat zdroj]
Chemický název[upravit | editovat zdroj]
Chemický název je jedinečný a jednoznačný, u převážné většiny léčiv jde ovšem o název natolik komplikovaný, že ho nelze používat. Příkladem používaného názvu je Aluminii hydroxidum, Kalii chloridum nebo Magnesii oxidum. Příkladem nepoužívaného (a prakticky nepoužitelného) názvu je (2RS)-2-[bis(2-chlorethyl)amino]tetrahydro-2H-1,3,2-oxazafosfinan-2-oxid (tedy cytostatikum cyklofosfamid).
Generický název[upravit | editovat zdroj]
Generický název je obdobou triviálního chemického názvu. Generické názvy byly vytvářeny výzkumnými týmy bez pevných pravidel, takže zde bylo riziko duplicit nebo různých názvů téže látky. Snad nejznámějším příkladem dvojího pojmenování je např. acetaminofen a paracetamol.
INN názvy[upravit | editovat zdroj]
INN (International Nonproprietary Name) je moderní obdobou generických názvů. Aby se zabránilo duplicitám, probíhá k novému názvu připomínkové řízení. Pro tvorbu názvu jsou definována poměrně jednoduchá, nicméně nezávazná, pravidla:
- vychází se z chemické struktury, z účelu použití nebo z přírodního původu,
- upřednostňují se jednoslovné názvy,
- u některých indikačních skupin jsou doporučovány morfémy (viz tabulka).
INN jsou stanoveny v angličtině, latině, španělštině a francouzštině, je možné vytvářet i jiné jazykové varianty.
morfém popis andr- androgenní hormony -azepam diazepiny -buzon fenylbutazonové NSPZL -kain lokální anestetikum cef- cefalosporinové ATB -cilin ATB odvozené z kys. 6-aminopenicilanové -kort- kortikoid -cyklin ATB tetracyklinové řady -estr- estrogenně účinná látka -gest- gestageny -ium kvartérní amoniová sůl -mycin ATB produkované rodem Streptomyces -olol β blokátor propanololové skupiny -profen ibuprofenové NSPZL prost- prostacyklin sulfa- baktericidní sulfonamid -verin papaverinové spazmolytikum -mab monoklonální protilátka -pril ACE inhibitor gli- perorální antidiabetikum – derivát sulfonylurey -vastatin statiny -am benzodiazepin
Výrobní názvy[upravit | editovat zdroj]
Výrobní názvy jsou názvy konkrétních preparátů. Výrobní názvy léků jsou majetkem výrobce a obvykle se jejich tvorba řídí marketingovými pravidly. Jestliže látce vyprší patentová ochrana, mohou ji vyrábět i další firmy pod svými obchodními názvy. Často je obchodní název vytvořen z generického nebo INN názvu spojeného se jménem výrobce. Takový lék se pak někdy označuje jako pravé generikum.
ATC klasifikace léčiv[upravit | editovat zdroj]
Zejména pro statistické zpracování se však výše uvedená klasifikace nehodí, proto byla vyvinuta hierarchická (pětistupňová) klasifikace ATC (Anatomicko Terapeuticko Chemická). Látky jsou tříděny podle orgánového systému, který ovlivňují, podle účinku na organizmus a podle struktury. Princip ATC klasifikace shrnuje tabulka:
ATC kód popis příklad C N C C N dvě číslice - účinná látka N05BA01 - diazepam jedno písmeno - chemoterapeutická skupina N05BA01 - benzodiazepiny jedno písmeno - indikační skupina N05BA01 - anxiolytika dvě číslice - hlavní terapeutická skupina N05BA01 - psycholeptika jedno písmeno - anatomická skupina N05BA01 - centrální nervový systém
Výčet klasifikačních systémů léčiv by nebyl úplný, kdyby chyběla zmínka o „přirozeném“ třídění do indikačních skupin (např. antibiotika, β‑blokátory, nootropika, atd.). Toto dělení se obvykle používá v učebnicích, protože je velmi jednoduché a názorné, přitom však má jasnou vnitřní logiku.
Příkladem problematičnosti použití takového systému je celkem běžná skupina antibiotik. Obvykle jsou chápána jako léčiva proti infekcím. Ve skutečnosti by měla označovat přírodní produkty mikroorganizmů působící proti jiným živým organizmům; vždyť se používají i cytotoxická antibiotika v terapii nádorů (např. doxorubicin) nebo v terapii osteoporózy (např. plikamycin). Na druhou stranu existují i látky použitelné k terapii infekcí produkované vyššími rostlinami, které se obvykle nazývají též antibiotika, purista však zná a používá správný pojem – fytoncidy.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- World Health Organization. Guidance on INN [online]. [cit. 2010-04-27]. <http://www.who.int/medicines/services/inn/innquidance/en/>.
Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]
- VEJRAŽKA, Martin a Dana SVOBODOVÁ. Terminologiae medicae ianua. dotisk 1 vydání. Praha : Academia, 2006. 434 s. Kapitola 12.2
- Chemické a farmakologické názvosloví: Názvy léčiv. s. 329-330. ISBN 80-200-1459-4.