Ischemie

Ischemie (nedokrevnost, místní anémie) je snížení až úplné zastavení přítoku tepenné krve do tkáně. Tkáně pak trpí hypoxií až anoxií. Je vlastně opakem hyperémie. Nejvyšší stupeň ischemie způsobuje ischemickou nekrózu (koagulační nebo kolikvační) zásobované tkáně – infarkt.

video v angličtině: definice, patogeneze, příznaky a komplikace, diagnostika, léčba

Příčiny uzávěru[upravit | editovat zdroj]

Mezi příčiny nedostatečného přísunu krve do tkáně patří:

komprese (stlačení tepny) – nádorem, uskřinutí, podvaz,
obstrukce (ucpání tepny) – trombóza, embolie, aterosklerotický plát,
spazmus.

Faktory ovlivňující závažnost ischemie[upravit | editovat zdroj]

Anatomicky konečné tepny – koronární a mezenterické artérie,
rychlost uzávěru – náhlý (embolie) x pozvolný (trombóza),
citlivost orgánu na nedostatek kyslíku – velká (mozek) x malá (kosterní sval),
momentální funkční stav – claudicatio intermittens, angina pectoris,
celkový stav cirkulace – u kardiaků horší.

Ischemie prstů dolní končetiny – projevem je cyanoza tkáně

Infarkt myokardu dolní stěny

Vzhled infarktu[upravit | editovat zdroj]

Vzhled infarktu záleží na charakteru postižené tkáně a na přítomnosti cévních anastomóz. Obecně rozlišujeme:

bílý (anemický) – u konečných artérií, které nemají žádné anastomózy,
červený (hemorhagický) – je-li možný kapilární reflux z kolaterál nebo je-li příčinou venostáza,
smíšený – bílý infarkt s rozsáhlým hemoragickým lemem.

U infarktů vzniklých ucpáním konečné tepny má nekrotické ložisko klínovitý tvar.
Není-li tepna konečná, má ložisko tvar oblasti, kterou tepna zásobuje.
U orgánů krytých serózou (zvláště plíce) dochází k exsudaci fibrinu na povrch – reaktivní aseptická fibrinózní pleuritis (u IM – pericarditis stenopericardiaca).

Další osud infarktu[upravit | editovat zdroj]

Zhojení granulační tkání a později jizvou (např. vtažení povrchu ledviny, chronické aneuryzma levé komory srdeční).
Dekolorace červeného infarktu – rozpad krvinek, v okolí hemosiderin a bilirubin (lokální ikterus).
Vznik pseudocysty – dutina vyplněná kolikvovanou nekrotickou tkání (postencefalomalatická pseudocysta).
Bakteriální infekce infarktového ložiska – může být sekundární nebo pokud infarkt vzniká přímo z ucpání tepny infikovaným trombembolem (septický infarkt) – hnisavá kolikvace nekrózy až gangréna.

Příklady infarktů[upravit | editovat zdroj]

Bílé infarkty – myokard, ledviny, mozek (uzávěr mozkových tepen), játra.
Červené infarkty – slezina, plíce, střevo, mozek (trombóza splavů).

Infarkt ledviny – žluté klínovité ložisko (koagulační nekróza),

infarkt myokardu – jílovité ložisko (koagulační nekróza),

encefalomalácie – kašovité ložisko (kolikvační nekróza),

infarkt plic – tmavě červené, klínovité ložisko,

infarkt jater – žluté ložisko,

infarkt sleziny – tmavě červené, pak žluté ložisko.

Ischemie a vyšetření prstovým pletysmografem[upravit | editovat zdroj]

Při výrazné ischemii se vyšetření prstovým pletysmografem příliš nedoporučuje, protože by onemocnění mohlo v průběhu měření akcelerovat. Pokud se k tomuto vyšetření lékař přesto rozhodne, měl by uvést upozornění na ischemii do žádanky a poučit pacienta o nutnosti vysazení vazodilatačních léků.